Lichtenštejnsko

Průmyslové srdce alpského tygra

Podíváte-li se do alpského údolí Rýna severně od Vaduzu, spatříte dovedné spojení pohádkové krajiny s moderním průmyslem. Mezi poli a zelenými loukami s pasoucím se dobytkem stojí úhledné tovární haly a nablýskané administrativní budovy. Kolem nich je spousta rodinných domků zasazených do upravených zahrad. Žádná mračna kouře nebo nepořádek. To je uhlazená průmyslová zóna Schaanu, největšího města knížectví a průmyslového srdce „alpského tygra“...

LichtenštejnskoÚčelné využití každého metru čtverečního zde samozřejmě diktuje vysoká cena půdy. Ještě před 100 lety tomu tak ale nebylo. Lichtenštejnsko bylo chudou zemědělskou zemí, na jejíž provoz každoročně přispívali Liechtensteinové penězi ze svých moravských panství. Byly doby, kdy odtud emigrovala i desetina obyvatelstva ročně. Naštěstí se tento neutěšený stav začal od poloviny 19. stol. měnit k lepšímu. Knížecí vláda podporovala rozvoj lehkého průmyslu, především textilního. Kníže Jan II. Dobrotivý daroval knížectví obrovské sumy peněz na rozvoj jeho infrastruktury nebo budování protipovodňových hrází a místní vodní elektrárny. Tyto investice se bohatě vyplatily.
Lichtenštejnští ekonomové s hrdostí tvrdí, že žádná země v Evropě neudělala tak ohromný skok v rozvoji průmyslu jako Lichtenštejnsko. A mají pravdu. K jeho největšímu rozvoji došlo po druhé světové válce, kdy vzrostla poptávka ve válkou poškozených zemích po průmyslových výrobcích. Lichtenštejnsko mělo výhodu ve vzdělaných, zručných a pracovitých dělnících a inženýrech, v minimální státní byrokracii a již tehdy nízkých daních. Tyto výhody přilákaly zahraniční investory a motivovaly i místní podnikatele. Už v roce 1970 se Lichtenštejnsko výší HDP na jednoho obyvatele umístilo na 5. místě na světě, za Monakem, USA, Švédskem a Lucemburskem. Od roku 1987 se alpské knížectví drží vytrvale na druhém místě a nezdá se, že by z něj mělo hned tak sestoupit. Neuvěřitelný růst životní úrovně v knížectví, tažený především průmyslem, ekonomové nazývají „lichtenštejnským zázrakem“.
Tento příběh o hospodářském zázraku by nebyl úplný, kdybychom nezmínili počátky pravděpodobně nejznámější lichtenštejnské firmy Hilti. Připomínají příběhy firem jako Apple nebo Microsoft a mají s nimi také mnoho společného. Na počátku byla myšlenka čerstvě promovaného strojního inženýra Martina Hiltiho vybudovat strojírenský závod. Společně s bratrem Eugenem založil v roce 1941 v garáži firmu Machinenbau Hilti, která zaměstnávala tři dělníky...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2016

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace