Vpravo jsou vysoké čtverhranné dveře, nad nimi malé polokruhové okénko vyplněné kamennou kružbou. Dál doleva je nejprve výklenek se dvěma úzkými obloukovými okny – pravé je funkční, nahoře zase s půlkruhem kamenné kružby, levé zazděné. Vedle nízké, obloukem zakončené dveře a vysoko nad nimi čtverhranné okénko. Úplně vlevo vnější opěrný pilíř se šikmou stříškou. Nad dvojicí obloukových oken a nad pilířem zejí ve výši patra díry, pravá čtverhranná, levá půlkruhová, a z nich jak vyplazené jazyky vykukují kusy střechy – ano, ten objekt má střechy dvě! Vysvětlení je docela prosté. Nad původním kostelem s centrální kopulí byla později přistavěna velká sedlová střecha podepřená zdmi, takže kostel získal zároveň nový nartex a krytou chodbu kolem sebe. Svatý Mikuláš je jednou z nejtypičtějších ukázek kyperských horských kostelíků v pohoří Tróodos. Je jich tu skoro dvacet a některé z nich začaly dostávat už v křižáckých časech tyhle „stodolové“ střechy. Zvyk se udržel i později za Benátčanů – důvodem byla ochrana před sněhem a deštěm. Chodba kolem vlastního kostela pak umožňovala neustálé proudění vzduchu, což prospívalo malbám uvnitř...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2009