11 - 2009 Kypr

Na mysu Gréko

Na cípu pevniny vybíhajícím do moře východně od zálivu Lárnakos dávaly dlouho lišky dobrou noc. O toto ploché vyprahlé území s jediným sídlem, malou rybářskou vesnicí Ajía Nápa, se nikdo moc nezajímal, mimo jiné i proto, že bylo tak trochu schované za okrskem britské vojenské základny Dekéleia. V roce 1974 ale došlo k rozdělení Kypru a brzy poté se situace změnila…

.

Rozdělení ostrova tehdy připravilo Kyperskou republiku o jedno z nejvýstavnějších a nejnavštěvovanějších turistických středisek, o Varósii (Varošu) u Famagusty s řadou prvotřídních pláží, a proto bylo potřeba urychleně najít náhradu. Volba padla právě na Ajía Nápu, od Famagusty nepříliš vzdálenou, v jejímž okolí slibovalo pobřeží rovněž příhodné podmínky pro pobytovou rekreaci. Jak se ukázalo, pro svět to byl docela překvapivý objev a pro turistický průmysl trefa do černého. Dnes jsou zdejší bělostné pláže hodnoceny jako jedny z nejkrásnějších na Kypru a Ajía Nápa se, stejně jako nedaleký Protarás, zařadila k nejžádanějším kyperským letoviskům. Pravda, za všechna ta nej musela zaplatit daň v podobě ztráty dlouholeté identity. Hlavní slovo tu nyní mají rušné ulice s hotely, obchody, restauracemi, bary, diskotékami a mezi touto vesměs tuctovou moderní architekturou se původní zástavba s pěkným klášterem vybudovaným Benátčany v 16. stol. dost ztrácí...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2009

kategorie: 11 - 2009 Kypr

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace