11 - 2009 Kypr

Země, co dala světu mezé

Kulinární tradice z Řecka, Turecka a Blízkého Východu. Nejstarší víno na světě. Středomořská atmosféra, horká jižní krev. Bavit se, užívat si všemi smysly. Večer v kyperské restauraci je zážitek na celý život…

.

Sobotní večer v lárnacké taverně Odos Seferi. V osm jsme tu skoro sami, v deset tu není k hnutí. U jednoho velkého stolu se loučí nevěsta se svobodou. Dámská jízda, jak se patří. Další velká společnost u sousedního stolu. A menší partičky po čtyřech, šesti, osmi, výjimkou nejsou ani další čistě dívčí společnosti, i když se s ničím neloučí. Živá hudba. Tři muži v kloboucích, celí v černém, jen tenké bílé proužky na košili jednoho se vymykají. Nejtypičtější nástrojové obsazení, jaké může být – kytara, buzuki, baglama. Je jasné, co se bude hlavně hrát – rempétiko, řecký městský folklór o životě se vší jeho bídou a krásou, láskou a nenávistí, radostí a žalem, ne nadarmo občas přeneseně označovaný jako řecké blues. Žádné dvanáctky, rytmicky jsou písně pevně ukotveny v Řecku a Anatolii. Čtvrtá do party je zpěvačka občas vypomáhající na tamburínu – také v černém, blond melír a temně rudé nehty. Zpívat umí a když se usměje, taje barmanovi na protilehlém konci sálu všechen led. Černými a bílými dlaždicemi vyložený „parket“ před pódiem je zprvu prázdný, ale to nevydrží dlouho. K prvnímu odvážnému páru se záhy připojí další, pak následuje velké sólo jednoho tanečníka, to střídá kolový tanec, vzápětí tančí tři dívky, večer se rozjíždí a konec je v nedohlednu...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2009

kategorie: 11 - 2009 Kypr

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace