Země Světa | Archiv | Ročník 2008 | 5 - 2008 Krkonoše

5 - 2008 Krkonoše

5 - 2008 Krkonoše

5 - 2008 Krkonoše

Články v tomto čísle:

Celkem 21 článků
články: [1-11] [12-21]

Krakonošovy Krkonoše

uvod4V_2.jpg

Vznešené hory a jejich mocný duch jsou v lidové mytologii navěky spjati. Krakonoš jako personifikace Krkonoš také zosobňuje proměnlivý vztah lidí k těmto horám. Jeho vlastnosti a schopnosti ztvárněné fantazií horalů do pohádek, mýtů, průpovídek a přenesené do mnoha konkrétních míst, označovaných jako Krakonošova zahrádka nebo Krakonošova vyhlídka, vyjadřují míru lidského respektu k horskému masivu uprostřed Evropy…

Naše nejvyšší hory

nejvyssi-hory1V_2.jpg

Krkonoše jsou nejvyšším středoevropským pohořím mezi Alpami na jihu a Skandami na severu. Zároveň jsou i nejvyšší horskou skupinou v pásmu starobylých Hercynid, které v prvohorách vytvořily základ střední Evropy. Svými čtyřmi nejvyššími vrcholy dokonce přesahují limit středohor, v Evropě vymezený výškou 1500 metrů nad mořem. Vrchol Sněžky (1602 m) má průměrnou roční teplotu +0,2 °C a zdejší přírodní podmínky jsou blízké klimatickým poměrům u polárního kruhu…

Kvítí nejen z Krakonošovy zahrádky

kviti1V_2.jpg

Pokud jste někdy v létě chodili po rozkvetlých vápencových Alpách nebo třeba po Malé Fatře, mohou vám pak Krkonoše připadat méně barevné, snad i smutnější a na horskou květenu skoupější. Do jisté míry je to pravda, neboť krkonošská žula, svory a fylity nejsou horninami na živiny právě nejštědřejšími a také v rozlehlých smrkových lesích nebo porostech kleče nachází skromný domov jen omezené množství rostlinných druhů. Botanici však na přírodu Krkonoš stejně nedají dopustit – vědí totiž, kam za jejími největšími poklady jít…

Krkonošský národní park

KRNAP1V_2.jpg

Krkonošská příroda se díky své jedinečnosti stala předmětem zájmu přírodovědců již v poslední třetině 19. století. Cesta od prvních ochranářských iniciativ k vyhlášení národního parku však byla dlouhá a plná překážek. Několik desetiletí trvající snahy řady významných osobností vyvrcholily v květnu 1963 vyhlášením Krkonošského národního parku (KRNAP). V letošním roce si tedy připomínáme 45. výročí jeho existence…

Po hřebenech

hrebeny1M.jpg

Poznávání Krkonoš je pro některé milovníky hor celoživotní vášní. I desetkrát prošlápnuté chodníčky nabízejí v jiné roční době a za jiného počasí nové výhledy a barvy. V létě horkem sálající Dívčí kameny na nás zjara dýchají vlhkým chladem tajícího sněhu a všudypřítomná silueta Sněžky někdy pluje jako přízračná hora nad mraky a jindy je svými svahy pevně zaklesnutá do Obřího dolu. A každá ze zdejších hor, každé údolí a každá jáma či skalní tor mají svůj životní příběh, který se vepsal do jejich tváře…

K pramenům Labe

prameny1M.jpg

Jak se rodí evropský veletok? Docela nenápadně – pramen Labe se ukrývá v malé prohlubni na náhorní plošině, pokryté tmavými ostrovy kosodřeviny. Labská studánka se na stejnojmenné louce doslova ztrácí a není mnoho výše položených míst, odkud by na ni bylo vidět. Od prvních podzimních vánic až dlouho do jara ji navíc přikrývá bytelná sněhová poklice. Přesto je pramen Labe západním Krkonoším stejným symbolem, jakým je Sněžka na východě. V minulosti byl předmětem sousedských sporů majitelů panství a poutním místem, dnes především vábí mohutné zástupy turistů…

Kotel

Kotel1V_2.jpg

Každý kus země má svou dominantu. Stejně, jako je pro obyvatele východního podhůří Krkonoš takovým majákem Sněžka, v západní části tohoto pohoří je obdobným symbolem Kotel…

Krkonošské laviny

laviny1M.jpg

Krkonoše jsou naší nejvýznamnější lavinovou oblastí. Na vzniku lavin se podílí několik faktorů – především charakter terénu, tedy sklon a expozice svahů a jejich vegetační kryt, dále množství a charakter sněhových srážek, které na daných svazích vytvářejí sněhovou pokrývku. Její vlastnosti jsou ovlivněny větrem, teplotou vzduchu a slunečním zářením. Přestože jsou popsány sesuvy lavin i na zalesněných svazích, drtivá většina vzniká v pásmu nad horní hranicí lesa, na svazích pokrytých jen nízkou vegetací…

Hory a horáci

horaci1M.jpg

Horákem můžeme nazvat pouze toho, kdo v Krkonoších žije trvale. Proto odhlédněme od lovců a sběračů, kteří na svých výpravách tu a tam zavítali do našeho nejvyššího pohoří, o čemž svědčí nepočetné archeologické nálezy především z okolí stezky vedoucí do Novosvětského sedla u Harrachova. Počátky trvalého osídlení musíme hledat až ve vrcholném středověku…

Lidová architektura

det_1550_3124_2.jpg

Krása našeho nejvyššího pohoří spočívá v harmonii dramatické horské krajiny a výrazných stop staleté těžké práce horalů. Bez typické lidové architektury si Krkonoše snad neumíme, nebo raději ani nechceme, představit. Stavení zdejších horalů vykazují na jedné straně strohou praktičnost ve své dispozici a na druhé až překvapující pestrost a veselost ve své výzdobě...

Dobývání rud v Krkonoších

dolovani1M.jpg

Málokdo z návštěvníků Krkonoš si uvědomuje, že naše nejvyšší hory byly osídleny velkou měrou díky hornické činnosti. Hornictví tu však nikdy nedosáhlo takového významu jako v Krušných horách, Jílovém nebo Kutné Hoře…

Celkem 21 článků
články: [1-11] [12-21]

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace