Kréta

Těžce vykoupená svoboda

Turci, na rozdíl od Benátčanů, ovládali Krétu jen něco přes dvě staletí, ale do její historie se zapsali daleko razantnějším způsobem, včetně snahy o kolonizaci ostrova hned po jeho dobytí v roce 1669. S tím, jak noví přistěhovalci s sebou přinášeli svoji víru, byli i místní obyvatelé vystaveni snahám o postupnou islamizaci, byli odvlékáni ze svých domovů a jakékoliv projevy odporu byly trestány se surovostí, v níž se Turci nelišili od zdivočelé soldatesky křesťanských panovníků za třicetileté války. Po kulturní stránce však Turci už nepřinášeli nic nového, alespoň ne ve srovnání s výkony byzantského nebo benátského umění a dokonce ani v porovnání s jejich vlastním uměním, a tak se jejich přítomnost projevovala spíše jen rušením pravoslavných i katolických chrámů, upravovaných často na mešity. Jejich nejnápadnější vnější znak, minarety, však dnes spatříme zřídka – většinou vzaly za své po připojení Kréty k Řeckému království...

Země světa - KrétaVýznamnými středisky odporu proti utiskovatelům byly pravoslavné kláštery, rozeseté v těžko přístupných horách, od středověku zčásti opevněné a Turky trpěné, pokud se věnovaly pouze svému duchovnímu poslání; skutečnost však bývala jiná. Takových klášterů byla řada, například nad skalami severovýchodního pobřeží strmící Moní Toplu (stále činný), ale skutečným pomníkem řeckého boje za svobodu je památný Arkadiův klášter, Moní Arkadíu, na náhorní plošině pod severozápadními svahy Ídy, pouhých 24 km jihovýchodně od Réthymna.
Klášter zde byl založen již na počátku 5. stol., údajně samotným císařem Arkadiem, synem slavného císaře Theodosia a prvním z vladařů krátce předtím (roku 395) oddělené východořímské říše. Později byl klášter významným šiřitelem pravoslavné víry, ale ani to nemělo být překážkou v přejímání kulturních podnětů ze Západu, a tak byl klášter v 80. letech 16. stol. renesančně přestavěn. Zejména hlavní průčelí starobylého chrámu na nádvoří obklopeném arkádami bychom mohli docela dobře zařadit mezi soudobé italské stavby: s výrazným tektonickým členěním stěn, bohatě tesanými portály i typicky italskou zvoničkou na vrcholu. A bylo zde též slavné skriptorium a později dokonce tiskárna pro tvorbu náboženských, ale kupodivu už i světských knih...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace