Kréta

Gastronomie dlouhého života

Právem se říká, že jedním z největších pokladů Kréty je její kuchyně. Díky ní si Kréťané udržují pevné zdraví až do vysokého věku. Jaké tajemství skrývá tato kulinářská tradice?

Krétská kuchyněKrétskou kuchyni dostali do povědomí američtí vědci, kteří krátce po 2. sv. válce zpracovali studii o místní společnosti a ekonomice. Zjistili, že Kréťané jsou velmi zdraví, dožívají se dlouhého věku a téměř se u nich nevyskytuje rakovina či kardiovaskulární onemocnění. Odborníci pátrali po příčině a došli k jednoznačnému závěru. Za vším stojí místní strava a způsob života.
Kréťané se totiž vždy spoléhali na svou půdu. Žili z toho, co jim poskytoval jejich domov. Pracovali na svých polích, ve svých sadech a dopřávali si kvalitní čerstvé potraviny, jakož i malé skleničky vína s každým jídlem. Konzumovali spoustu ovoce, zeleniny, olivového oleje, luštěnin a málo masa. Tím, že byli nuceni vyjít s dary přírody, naučili se zpracovávat to, co měli, a z těchto surovin vařili různé druhy pokrmů. Dnes je situace na Krétě samozřejmě jiná. Lidé začali pracovat i v jiných odvětvích než v zemědělství, netrpí válkou, hladomorem, ovlivnil je moderní styl života. Přesto však krétská kuchyně zůstává stejná. Je pořád jednoduchá, kreativní, znamenitá a využívá lokálních, kvalitních, sezónních a čerstvých surovin. To se odráží i v oblíbeném přístupu k přípravě jídel vale oti vreis (volně přeloženo „hoďte do hrnce vše, co máte po ruce“).
Nikdo přesně neví, kolik různých druhů divokých rostlin krétská kuchyně používá, ale identifikováno jich bylo více než 120. Rostou všude, od pobřeží až do vysokých hor. Kréťané začali tyto dary přírody využívat během osmanského útlaku, kdy je hladomor donutil hledat nové zdroje potravy. Jakmile na jaře vyraší první rostliny ze země (například šrucha zelná, mangold, artyčok, šťovík), vyrazí ženy na jejich sběr. Z nich pak připravují salát chorta složený z povařených či syrových listů, se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Lupení v závislosti na ročním období a místní flóře rovněž přidávají do vynikajících slaných koláčů. Pokud se Kréťanek zeptáte, kolik druhů divokých rostlin potřebují k přípravě dobroty, odpoví: „Tolik, kolik jich dokáže příroda poskytnout...“

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace