Korutany

Na kole pod Großglocknerem

Je časné ráno a my pomalu šlapeme do pedálů údolím řeky Möll. Při putování podél řeky Drávy jsme se nechali zlákat dobrou předpovědí počasí a rozhodli se pro „malou“ odbočku – láká nás Großglocknerská silnice, více než 80 let starý inženýrský unikát, který slibuje nádherné výhledy na okolní štíty i samotný Großglockner, nejvyšší horu Rakouska...

yhlídka Franz-Josefs-Höhe nabízí jedinečný pohled na ledovec Pasterze a panorama horské skupiny GlocknergruppeVíme, co nás čeká – je potřeba si rozložit síly, a proto nespěcháme. Startujeme ve Winklernu. Paprsky slunce, které se již zvedlo vysoko nad obzor, ozařují štíty po naší levé straně, ticho ruší jen šelest kol a zvuky blízké řeky. Připadáme si jako v pohádce. Údolí se zužuje a tvoří úzkou rokli se strmými a vysokými stěnami, na jejichž vrchol zatím nedohlédneme. Po 22 km plynulého stoupání přijíždíme do Heiligenblutu (1300 m n. m.). Zde začíná to pravé ořechové: silnice prudce odbočuje vpravo a začíná šplhat po úpatí Scharecku až do sedla Hochtor (2575 m). Míjíme stanici kabinové lanovky v Roßbachu. Toto lyžařské středisko sice nepatří k největším, ale v zimních měsících si zde můžete pěkně zalyžovat s výhledem na Großglockner, panorama Alp a vzdálených Dolomit. Svézt na lyžích se můžete i po naší panoramatické silnici, která se v zimě udržuje pouze do Roßbachu. Pokračujeme ve stoupání. Postupně se nám otevírá pohled na okolní panoramata a konečně vidíme i samotný Großglockner. Jako císař se majestátně vypíná vysoko nad údolím obklopený svými poddanými a ozářený sluncem pod blankytně modrým nebem. Věčný sníh jen zdůrazňuje hru světla a znásobuje pocit jedinečnosti této chvíle. Pokračujeme dál a já se v duchu přenáším o staletí zpět. Málokdo z těch, kdo tudy projíždí, tuší, jak stará je historie průsmyku Hochtor a jeho okolí. Archeologické nálezy potvrdily, že se v těchto místech lidé pohybovali již před 1700 lety, avšak o důvodech jejich pobytu zde můžeme jen spekulovat. Své stopy tu zanechali Římané i Keltové, rýžující zlato v potoce u Seidlwinkeltalu. Jejich vyspělá kultura a řemeslný um dodnes udivují, zrovna tak jako rozsáhlost území, které osídlili. Ve středověku se zde těžilo zlato v dolech, podle nichž získal masiv i své jméno Goldberggruppe. Až do 19. stol. se místní stezka přes průsmyk Hochtor využívala k dopravě zboží do Salcburku na koňských hřbetech. Byla to i cesta mnoha trestanců, kteří tudy byli transportováni v železech do Benátek, kde zbytek života strávili na lodích u vesel jako galejníci. Strašný osud, ale monarchie ušetřila za pobyt ve věznicích...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace