Kodaň

V srdci města

Srdcem centrální Kodaně je Strøget, více než kilometr dlouhá pěší nákupní zóna procházející přes několik náměstí a v širším smyslu zahrnující i další pěší zóny na ni navazující. Důležitá není jen svými obchody – v jejím bezprostředním okolí stojí řada významných památek a zajímavých uměleckých děl...

Kodaň - StrøgetPás čtyř plynule na sebe navazujících ulic, z nichž každá má své vlastní jméno, který probíhá velmi přibližně od západu k východu a spojuje Radniční náměstí (Rådhuspladsen) s Královským novým náměstím (Kongens Nytorv), byl centrem Kodaně po většinu její historie, tedy přinejmenším od roku 1728, kdy po požáru města získal jeho západní konec svůj současný průběh. Tento Strøget v užším smyslu sice není ani nejdelší, ani nejstarší pěší zónou na světě, jak se o něm občas tvrdívá, nicméně jeho prohlášení oblastí bez aut (v roce 1962 zkusmo dočasně a od roku 1964 trvale) vyvolalo ve své době značné vášně a Alfredu Wassardovi, který to hlavně vymyslel, se dokonce vyhrožovalo smrtí. Řidiči si však postupně zvykli a obchodníci se uklidnili – nejen, že nepřišli o zákazníky, ale tržby se dokonce záhy začaly zvyšovat. Statistiky uvádějí, že v létě, ve vrcholné turistické sezoně, projde po Strøgetu 80 000 lidí denně a o Zlaté neděli dokonce 120 000, což už je docela slušná tlačenice.
Charakter Strøgetu se mění od západu k východu, jako by se zde projevoval vliv obou velkých náměstí na jeho koncích, aktuálně ale plných stavebních ohrad, plotů, výkopů a strojů, protože tam finišují práce na třetí lince kodaňského metra. „Demokratická“ západní část u Radničního náměstí je plná prodejen rychlého občerstvení, obchodů se suvenýry a levnějších butiků, zatímco směrem ke „královskému“ východu přibývá luxusních obchodů světoznámých značek a dánských návrhářů. Vydejme se teď stejným směrem a porozhlédněme se trošku kolem.

Caritas, katedrála a univerzita

Frederiksberggade, nejzápadnější úsek Strøgetu, končí na náměstí Gammeltorv. Stojí tu renesanční kašna z roku 1608, nejstarší v Kodani, která se jmenuje Caritas, v tomto případě ve smyslu Lásky, největší ze tří teologických ctností. Zdobí ji sousoší těhotné ženy se dvěma dětmi. Do kašny, jež bývala důležitým prvkem v systému zásobování obyvatel města vodou, přitéká vzácná tekutina z mnoha míst, mj. také z bradavek matky a pindíka stojícího chlapce. Co snesla renesance, nevydržela novodobá prudérnost – v letech 1857–1940 musely být tyto tři otvory ucpány. Co zůstalo beze změny, je zvyk počínající kdesi v 18. stol. O narozeninách aktuálního panovníka (Markéta II. je má 16. dubna) se do kašny vkládají měděné koule potažené 24karátovým zlatem, jež symbolizují zlatá jablka, která tančí na proudech vody.
Jen nějakých sto metrů na sever od Gammeltorvu stojí kodaňská katedrála Panny Marie (Vor Frue Kirke). První kostel v těchto místech nechal postavit už biskup Absalon, ten současný, zvenčí velmi uměřeně neoklasicistní, je přinejmenším sedmý v pořadí, dokončený v roce 1829 Ch. F. Hansenem, který ho stavěl současně s druhým Christiansborgem. Katedrálou je teprve od roku 1924, kdy došlo k oddělení kodaňského biskupství od sjællandského, ale už od středověku byl tento chrám úzce spojen s dánskými panovníky. Mnozí tu byli v 15.–17. stol. pomazáni a historii tohoto vztahu rámují dvě svatby. Roku 1363 se zde provdala královna Markéta I. za norského krále Håkona VI., v roce 2004 si tu korunní princ Frederik vzal Mary Donaldsonovou. Architekt Hansen se s oblibou nechával inspirovat italskou architekturou, zejména starořímskou a renesanční. V tom si výborně rozuměl se slavným sochařem Berthelem Thorvaldsenem, jehož práce vytvořené v sochařově římské dílně z carrarského mramoru, zdobí interiér. Jde o soubor soch 12 apoštolů (Jidáš je v sestavě nahrazen sv. Pavlem) rozestavených po obou stranách hlavní lodi, Krista vstávajícího z mrtvých ve výklenku nad oltářem a klečícího anděla s křtitelnicí v natažených pažích uprostřed presbyteria. Kromě toho vymodeloval Thorvaldsen rovněž reliéf nad hlavním vchodem do katedrály zachycující Kristův vjezd do Jeruzaléma a ztvárnil i sousoší „Jan Křtitel kázající v judské poušti“, později odlité z bronzu, v tympanonu dórské předsíně...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2019

Obsah košíku

košík je prázdný