Kodaň

Z řek, moří, lesů i savan

Milovníkům všeho živého nabízí Kodaň návštěvu dvou veskrze zajímavých zařízení, byť technicky vzato se ani jedno nenachází na jejím území. Modrá planeta neboli Dánské národní akvárium vzniklo na východním pobřeží ostrova Amager v Kastrupu patřícím do obce Tårnby, zoologická zahrada leží asi 3 km západně od centra Kodaně v obci Frederiksberg, na okraji stejnojmenného parku a v sousedství stejnojmenného zámku, na rozdíl od parku veřejnosti nepřístupného, neboť v něm sídlí vojenská akademie...

Kodaň - ZOO a akvariumProhlídku těchto zařízení ocení pochopitelně děti, ale ani jedno z nich by nebylo správné podceňovat. Obě mají co nabídnout i dospělým návštěvníkům.

Modrá planeta

Tradice veřejného akvária v Kodani sahá až do roku 1939, kdy bylo otevřeno Dánské akvárium v severním předměstí Charlottenlund. Byl jsem tam před 11 lety, v době, kdy se již vědělo, že za pár let se bude akvárium stěhovat do nového. I přes tuto skutečnost, a navíc se sedmdesátkou na krku, šlo o akvárium velmi kvalitní jak zařízením a stavem nádrží, tak sortimentem a kondicí živočichů i rostlin v nich. O to víc jsem byl zvědavý na nové akvárium, které pod lehce pozměněným a prodlouženým názvem Dánské národní akvárium – Modrá planeta slavnostně otevřela v březnu 2013 královna Markéta II. na ostrově Amager, přímo na břehu průlivu Øresund. A Dánové nezklamali.

Těžištěm každého podobného zařízení jsou pochopitelně jeho živí obyvatelé. Ale v tomto případě musíme chtě nechtě začít u neživé složky, u ambaláže, prostě u budovy samotné. Kdyby nebylo tohoto článku, musela by se stavba, kterou vytvořila slavná kodaňská architektonická kancelář 3XN, ocitnout na jednom z čelních míst v článku o pozoruhodných dílech moderní architektury v Kodani. Základním tvarem, z něhož vychází celá koncepce, je vír – jev ve vodě nijak neobvyklý. Nejlépe vynikne z ptačí perspektivy, kterou nemusí poskytnout vždy jen satelitní snímek na internetu. Prakticky v sousedství se totiž rozkládá kodaňské mezinárodní letiště, a tak není nereálné spatřit budovu v podobě vrtule s pěti listy z výšky i na vlastní oči. Přírodovědce napadne automaticky ještě jedno přirovnání – seshora budova připomíná i mořskou hvězdici s pěti rameny.
Návštěvníci se ale k akváriu přibližují po zemi a z této perspektivy vypadá jeho budova zase jinak. Připomíná vlny, které se ženou před návštěvníkem vpřed, někdo v ní možná uvidí jakéhosi bájného obřího tvora odpočívajícího na mořské hladině. Povrch budovy pokrývá více než 33 000 kosočtverečných hliníkových destiček, které u někoho vyvolají dojem rybích šupin a každému zprostředkují další zážitek, když budova nabývá různých barev a odstínů podle denní doby a aktuálního počasí.

Zvolený tvar budovy je symbolický a praktický zároveň. Přístupová chodba tvořící jeden list vrtule vtáhne návštěvníka do sebe a po zakoupení vstupenky ho vyvrhne přímo do středu víru, centrálního prostoru, odkud se vstupuje do tří oddělení akvária. Je na každém, kam se vydá nejdříve a kam později, což společně s možností přechodů mezi některými částmi a východů ven, k bazénu vyder mořských či na dětská hřiště, zabraňuje docela účinně „zácpám“ před divácky nejatraktivnějšími nádržemi. A další praktická vychytávka, kterou si běžný návštěvník ani neuvědomí, jež však může za pár let znamenat obrovské plus: Stavba je v terénu umístěna tak, že tři listy vrtule se dají v případě potřeby přístavbou prodloužit, a zvětšit tak plochu akvária (aktuálně zhruba 10 000 m2) až o 30 %, aniž by to nějak příliš rušivě zasáhlo do jeho provozu, natož aby se třeba muselo po dobu nové výstavby uzavřít.

Ale pojďme už dovnitř. Akvárium aktuálně nabízí návštěvníkům 53 nádrží o celkovém objemu 7 mil. l vody, které jsou rozděleny do tří oddělení – Severská jezera a moře, Tropické řeky a jezera, Oceán. První oddělení se věnuje chladným vodám slaným i sladkým a v jejich případě nejen stojatým, ale i tekoucím. Zrovna třeba nádrž Divoký potok patří k mimořádně vkusně zařízeným, s ponořenými spadlými větvemi listnáčů (obývají ji okouni a candáti), nádrž či spíše expozice Dánský vodní tok je uspořádána jako paludárium – v dolní části je voda s mladičkými lososy a nad ní zarostlý břeh s trávou i kopřivami, kde žijí skokani a ropuchy. Nádrž Jezero s jelci, líny, ježdíky, ostroretkami, perlíny či ploticemi zaujme neuvěřitelně čistou, vskutku křišťálovou vodou. Časem člověk zjistí, že to je zde standardem ve všech nádržích. V mořských nádržích nelze přehlédnout velmi častý výskyt hlaváčů černotlamých. Našel jsem je v pěti (samozřejmě se spoustou jiných druhů). Dokládá to pozornost, jakou jim aktuálně v Dánsku věnují, a snahu seznámit s nimi co největší část veřejnosti. Jde totiž o invazivní druh původem z Černého a Kaspického moře, který byl do Dánska zavlečen zřejmě s odpadní vodou z lodí a objevil se ve zdejších vodách v obrovském počtu v letech 2009–2010. Jde o druh velmi přizpůsobivý, který dokáže žít ve vodě s velmi rozdílnou salinitou, v řece i v moři. Nikdo neví, jak ovlivní původní dánskou faunu, především ryby a bezobratlé žijící jako on na dně. Navíc neexistuje žádná možnost, jak tyto hlaváče odchytávat ve velkém selektivně. Ale protože jsou prý docela chutní, přišla dánská agentura na ochranu přírody s doporučením pro veřejnost – Když nejdou zlikvidovat, tak je snězte! Samozřejmě v dalších nádržích plave spousta větších druhů mořských ryb, jako jsou okouníci, platýsi, rejnoci, pyskouni, ďasové, vlkouši, doplněné o různé sasanky či kraby. Rozlehlá expozice Ptáci na Faerských ostrovech má opět vodní část s mořany, máčkami, hřebeníky či treskami, na hladině plave pár kajek a nad ní jsou skály, které obývají papuchalkové. Součástí tohoto oddělení je rovněž ubikace a bazény páru vyder mořských, zvířat tak roztomilých, že obměkčí i biologa, aby sám sobě odpustil použití tohoto antropomorfizujícího přívlastku...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2019

Obsah košíku

košík je prázdný