Kanada 1

Země rozmanitosti

V roce 1534 připlul francouzský mořeplavec Jacques Cartier jako první historicky doložený Evropan k ústí řeky Svatého Vavřince. Někde v oblasti zátoky Gaspé vystoupil na novou pevninu a podle tehdejšího zvyku ji zabral ve jménu francouzského krále Františka I. Později se setkal s rybářskou výpravou místních Irokézů a dozvěděl se, že někde proti proudu leží velká vesnice. Na dotaz, jak se ta oblast jmenuje, mu dva mladí hoši odpověděli „Kanata“, což je v irokézsko-huronském nářečí výraz pro osídlení či vesnici. Cartier zanesl nové jméno do svého hlášení, protože se domníval, že jde o název nově objevené země. Při svých dalších objevitelských cestách pak používal lehce zkomolené slovo pro celou oblast dolního toku řeky. Od roku 1982 se jím oficiálně nazývá obrovské území omývané vodami tří oceánů – stát Kanada je druhou největší zemí naší planety...

Pohled na jezero Moraine a údolí Deseti vrcholů za ním patří k nejfotografovanějším motivům nejen v národním parku Banff, ale v celé Kanadě.Rozloha Kanady včetně vodních ploch činí téměř 10 mil. km² (2. místo na světě za Ruskem), velikost souše „jen“ 9,09 mil. km², což Kanadu řadí až na čtvrté místo na světě za Rusko, USA a Čínu. Na rozdíl od nich v ní však žije velmi málo lidí, zhruba 35 milionů. Kanada tak má jednu z nejnižších průměrných hustot zalidnění na světě, jen asi 3,3 obyv./km². To je však číslo pouze teoretické. Na 90 % obyvatelstva totiž žije v asi 160 km širokém pásu podél hranice s USA. Rozsáhlé prostory dalekého severu jsou liduprázdné. Na ploše asi 6 mil. km² žije pouhé 1 % obyvatelstva.
Jediným sousedem Kanady jsou Spojené státy, které s ní sdílejí nejdelší mezinárodní hranici na světě. Také kanadské pobřeží je nejdelší na světě, především díky nespočetnému množství ostrovů v arktické oblasti, kterých se oficiálně uvádí více než 36 500. Měří přes 243 000 km, zhruba šestinásobek obvodu rovníku!
Z údajů o rozloze vyplývá, že 9 % území tvoří řeky a hlavně jezera, kterých má Kanada více než jakákoliv jiná země. Ještě pozoruhodnější je údaj o jejich počtu. Obvykle se uvádějí nejméně dva miliony, ale podle některých pramenů jsou jezer více než tři miliony. Tento obrovský rozdíl může znít v našem technicky vyspělém světě zvláštně, nicméně pochopí ho každý, kdo někdy přelétal letadlem nad liduprázdnými prostorami severní Kanady. V nekonečném území pokrytém tundrou zadržuje permafrost tolik jezer a jezírek, že by bylo potřeba značných nákladů, abychom se dostali alespoň k přibližnému číslu. Přesně sečtena jsoupouze jezera o rozloze nejméně 300 ha, kterých je oficiálně 31 752 (jen pro zajímavost – největší české jezero má 18,5 ha).
Největší část Kanady leží nad 49. rovnoběžkou, která byla uzákoněna tzv. Oregonskou smlouvou z roku 1846 jako společná hranice s USA. Kanada proto v podvědomí většiny lidí figuruje jako „země severu“. Přesto najdeme na jejím území i tak extrémní biotop, jako je poušť s letními teplotami nad 40 °C. Pestrost ostatních biotopů je nepřeberná. Patří mezi ně deštné pralesy mírného pásu na pacifickém pobřeží, bohatá mozaika vegetace na svazích velehor sahající až k alpinskému pásmu a nekonečná oblast prérií na východ od hřebene Skalistých hor. Kolem Velkých jezer nalezneme rozsáhlé listnaté lesy, zatímco sever pokrývá bezbřehá tajga přecházející v arktických oblastech do ještě rozsáhlejší tundry. Ve vojenské a vědecké stanici Alert na severu ostrova Ellesmere v teritoriu Nunavut se rtuť teploměru vyšplhá nad bod mrazu jen v červenci a srpnu. Se svou polohou na 82. stupni severní šířky je současně také nejsevernějším stálým osídlením na světě...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace