Kanada 1

Cesta ledových polí

Každý, kdo se vydá kanadskými prériemi na západ, projede nekonečným, převážně zemědělským územím. Při průjezdu „prérijními“ provinciemi Manitoba, Saskatchewan a Alberta je vystaven ubíjející nekonečnosti „pšeničného pásu“, jedné z největších světových obilnic. Teprve kousek před Calgary zemědělské půdy ubývá a okolní prérie se postupně zdvihá až do nadmořské výšky kolem 1000 m. Tady konečně naruší monotónnost krajiny hřeben, který jako hřbet pravěkého dinosaura pokrývá celý západní horizont. Náš cíl je náhle na dosah ruky – kanadské Rocky Mountains neboli Skalnaté hory...

Při pohledu na Skalnaté hory z Mount Temple člověk snadno pochopí, proč toto pohoří vzbuzovalo v původních obyvatelích Ameriky až posvátnou bázeňAni ne hodinu jízdy za milionovým Calgary začíná prérie zvolna přecházet v úpatí nejdelšího severoamerického pohoří. Skalnaté hory protínají americký kontinent od Mexika až po teritorium Yukon. Jejich hřeben tvoří hlavní americké rozvodí a odnepaměti také přirozenou překážku, k jejímuž zdolání bylo dříve zapotřebí mnoho odvahy, důvtipu a vytrvalosti. Stejně tak jsou Skalnaté hory od chvíle, kdy před jejich mohutné štíty, divoká údolí a namodralé ledovce předstoupil člověk, místem obdivu, inspirace a respektu k přírodě. Podstatná část kanadských Rockies je proto pod federální ochranou a některé části pod ochranou provincií Britská Kolumbie a Alberta, jejichž společná hranice leží právě na rozvodí oceánů.
Transkanadská silnice číslo 1 stoupá z Calgary kolem řeky Bow a za chvíli už překračujeme hranici národního parku Banff – prvního ze čtyř, které tvoří souvislý komplex o celkové rozloze 20 585 km², což je zhruba dvojnásobek rozlohy Yellowstonského národního parku a čtvrtina České republiky. Pokud k tomu přičteme řadu přiléhajících provinčních parků, získáme jedno z nejrozlehlejších chráněných území světa. Není divu, že v roce 1985 byl tento komplex zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO pod souhrnným názvem Canadien Rocky Mountain Parks. Každoročně navštíví tuto oblast na devět milionů návštěvníků, kteří přijedou za rekreací, sportem a poznáním.
Hlavním centrem parku Banff je stejnojmenné městečko, jež nemusí být každému úplně po chuti. Trochu připomíná přerostlý Špindlerův Mlýn a najdeme tu i podobně hektický ruch. Snad jenom s parkováním je to tu o poznání lepší. Přesto je dobré se v Banffu zastavit, navštívit některá z místních muzeí a dozvědět se něco o zdejší historii. Právě tady, u nevelkých vodopádů na řece Bow, stával totiž pracovní tábor železničních dělníků při stavbě transkanadské železnice a právě tady se zrodil kanadský parkový systém.
Jednoho dne se tři z dělníků – bratři McCardelové a Frank McCabe – vydali za příležitostným hledáním drahých kovů a narazili nedaleko od tábora na otvor, z kterého vycházelo vlhké teplo. Když se jim podařilo spustit dolů, objevili rozsáhlou jeskyni s pramenem horké minerální vody. Pochopili, že tento nález má stejnou cenu jako zlato, a vykolíkovali si klasický těžební zábor. Pomocí trhavin jeskyni zpřístupnili a vedle pramenu postavili malý srub, který nabízel koupel v horké vodě za úplatu. Pak však McCabe slibné podnikání narušil, když prodal jistému spekulantovi svůj podíl a podíl jednoho z bratrů, přičemž zfalšoval jeho podpis...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace