Země Světa | Archiv | 6 - 2017 - Kanada

PŘIPRAVUJEME: Kanada 1

6 - 2017 - Kanada

Země světa - Kanada 1. Kanadská část Skalnatých hor (Rocky Mountains) nabízí bezpočtu nádherných výhledů.

Články v tomto čísle:

Země rozmanitosti

uvod-Kanada1-2M.jpg

V roce 1534 připlul francouzský mořeplavec Jacques Cartier jako první historicky doložený Evropan k ústí řeky Svatého Vavřince. Někde v oblasti zátoky Gaspé vystoupil na novou pevninu a podle tehdejšího zvyku ji zabral ve jménu francouzského krále Františka I. Později se setkal s rybářskou výpravou místních Irokézů a dozvěděl se, že někde proti proudu leží velká vesnice. Na dotaz, jak se ta oblast jmenuje, mu dva mladí hoši odpověděli „Kanata“, což je v irokézsko- -huronském nářečí výraz pro osídlení či vesnici. Cartier zanesl nové jméno do svého hlášení, protože se domníval, že jde o název nově objevené země. Při svých dalších objevitelských cestách pak používal lehce zkomolené slovo pro celou oblast dolního toku řeky. Od roku 1982 se jím oficiálně nazývá obrovské území omývané vodami tří oceánů – stát Kanada je druhou největší zemí naší planety...

Na návštěvě v parlamentu

parlament-KanadaM.jpg

Když na svých cestách Kanadou projedete módní a rozverný Montreal, ekonomický gigant Toronto či historické město Québec, určitě vás napadne otázka, proč se stala hlavním městem Ottawa. Tím, kdo se rozhodl pro téměř neznámou dřevařskou osadu uprostřed rozsáhlých lesů, byla královna Viktorie. A tak si zákonitě stejnou otázku v polovině 19. stol. musela pokládat i celá politická reprezentace Kanady. Proč, proboha, Ottawa?

Cesta ledových polí

ledova-poleM.jpg

Každý, kdo se vydá kanadskými prériemi na západ, projede nekonečným, převážně zemědělským územím. Při průjezdu „prérijními“ provinciemi Manitoba, Saskatchewan a Alberta je vystaven ubíjející nekonečnosti „pšeničného pásu“, jedné z největších světových obilnic. Teprve kousek před Calgary zemědělské půdy ubývá a okolní prérie se postupně zdvihá až do nadmořské výšky kolem 1000 m. Tady konečně naruší monotónnost krajiny hřeben, který jako hřbet pravěkého dinosaura pokrývá celý západní horizont. Náš cíl je náhle na dosah ruky – kanadské Rocky Mountains neboli Skalnaté hory...

Severoamerický Gibraltar

Quebec2M.jpg

Kdysi se tu rozkládala velká indiánská vesnice. Právě tady v letech 1535–1536 přezimovala výprava, kterou vedl francouzský mořeplavec Jaques Cartier. Francouzi se zde pokusili založit svoji první osadu, ale kurděje, kruté zimy a nepřátelství místních Irokézů byly důvody, proč osídlení zaniklo. Osadu nakonec založil až další objevitel Samuel de Champlain na počátku 17. stol. Za čtyři století své existence vyrostla v impozantní centrum a stala se hlavním městem stejnojmenné provincie. Zažila pohnuté osudy a před jejími hradbami se psaly dějiny. Dnes je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO a přitahuje tisíce turistů z celého světa. Mimo mnoha historických staveb nabízí také úchvatnou vyhlídku od pevnosti na Diamantovém mysu vysoko nad řekou Svatého Vavřince. Odsud kdysi kontrolovala veškerý provoz na řece a střežila hlavní přístupovou cestu do vnitrozemí. Od nepaměti platilo, že kdo byl pánem Québecu, byl pánem celé Kanady...

Silnice černých medvědů

cerni-medvediM.jpg

Silniční síť kanadského Západu je velmi řídká, a tak nepřekvapí, že jednotlivé cesty nesou kromě číselného označení i nějaké jméno, obvykle odvozené od místních zeměpisných názvů. Některé jsou velmi známé, jako třeba Alaska Highway, ale o některých vědí jen zasvěcení. Bez ohledu na popularitu mají tyto cesty pár věcí společných. Především jsou nekonečně dlouhé, zčásti dosud nezpevněné a hlavně většinou vedou jen málo dotčenou přírodou...

Elegáni z mořských zátok

kosatkyM.jpg

V říjnu minulého roku probleskla světovými médii zpráva oznamující pravděpodobný skon nejstarší kosatky na světě. „Babička“, odborníky nazývaná kosatka J2, se již několik týdnů neobjevila ani před pozornými zraky vědeckých pozorovatelů, ani před objektivy dychtivých turistů. Věk velrybí seniorky se odhadoval na 105 roků, což znamená, že spatřila světlo světa někdy v roce, kdy se potopil Titanic. Patřila mezi tzv. jižní rezidenty a jejím domovem byly zátoky a průlivy jižního cípu ostrova Vancouver. Po desetiletí zde byla pečlivě sledovaným jedincem i vděčným objektem k fotografování – stejně jako řada jiných příslušníků jejího druhu...

Park posvátné bázně

park-bazneM.jpg

Transkanadská silnice číslo 1 a transkanadská železnice překračují hlavní hřeben Skalnatých hor průsmykem ve výšce 1627 m. Poté, co pozvolna vystoupají národním parkem Banff z údolí řeky Bow, přehoupnou se přes kontinentální rozvodí a prudce klesají do údolí na druhé straně. Na západní straně začíná druhý nejstarší kanadský národní park. Jeho název Yoho znamená v jazyce místního kmene Stoney „úctu“ nebo „posvátnou bázeň“. Indiáni ji patrně cítili při pohledu na nebetyčné štíty, třpytící se ledovce a temně hučící horské řeky. Možná ještě větší bázeň cítili strojvůdci prvních lokomotiv, když sjížděli z vrcholu průsmyku do nekonečné hlubiny pod nimi...

Sladké tajemství lesa

sirupM.jpg

Východ Kanady pokrývají rozsáhlé listnaté lesy. Táhnou se od Velkých jezer až po atlantské pobřeží a jejich podstatnou část tvoří javory. Právě díky nim se na podzim mění východní lesy v neuvěřitelnou malířskou paletu. Do lesů plných žloutnoucích a rudnoucích javorů se vydávají nadšenci s fotoaparáty a soutěží o to, komu se lépe podaří zvěčnit úžasnou podívanou. Není divu, že si Kanada vybrala právě javorový list na svoji vlajku. Místní javory však mají ještě jednu zvláštnost. Jsou zdrojem sirupu, který se stal takřka národním produktem...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace