PŘIPRAVUJEME: Kanada 2

Impérium měkkého zlata

Když Jaques Cartier při svém marném hledání Severozápadního průlivu objevil novou zemi, zdálo se, že nehostinný kontinent nemá nic, co by nabídl pro obchod s Evropou. Nebylo zde koření, vzácné kovy ani drahé diamanty. Na cestovatele čekala neproniknutelná divočina, ve které se pohybovali ne vždy přátelští indiáni. Ze svých cest ale přivezl Cartier také několik bobřích kožešin, které přivedly k nadšení francouzské kloboučníky. V 16. stol. totiž začala zvýšená poptávka po kloboucích rapidně snižovat počet evropských bobrů. Chlupy z kožešin jejich kanadských bratránků se osvědčily jako skvělý materiál na výrobu kloboukové plsti, a tak se ukázalo, že nový kontinent možná staré Evropě přece jen něco nabídne...

Hudsonův zálivAnglické slovo bay znamená záliv nebo zátoku a to si také většina anglofonní populace při jeho vyslovení představí. U obyvatel Kanady je to trochu jinak. Při vyslovení slova bay nebo jeho francouzského ekvivalentu baye si většina z nich v první řadě představí obchodní dům. The Bay je totiž všeobecně používaná zkratka pro maloobchodní řetězec Společnosti Hudsonova zálivu. Do jeho poboček vstupují Kanaďané s jistou dávkou hrdosti. Od školních let totiž vědí, že Hudson Bay Company kráčela vždy s jistým náskokem před civilizací a v historii země sehrála jedinečnou a důležitou úlohu. Společnost existuje již téměř tři a půl století a je jednou z nejstarších komerčních společností na světě. Pro Kanaďany je součástí národní identity, skutečným „rodinným stříbrem“.
Její počátky však nebyly lehké. Francouzská kolonizace v okolí řeky Svatého Vavřince postupovala pomalu. Nemalou měrou se o to zasloužilo přenesení feudálního systému do Nového světa. Na rozdíl od britských kolonií na jihu, příchozí Francouzi se stávali nevolníky na propachtované půdě přidělené jejím novodobým majitelům. Mnozí kolonisté proto opouštěli civilizaci a odcházeli do divočiny, kde se věnovali lovu kožešin a obchodu s indiány. Pro tyto dobrovolné vyhnance se začala používat dvě označení – voyageur, cosi jako cestovatel, nebo coureur de bois, lesní „kurýr“ či „běžec“. Oba výrazy shodně označovaly dobrodruhy, kteří pronikali hluboko do vnitrozemí po řekách a seznamovali se s novými kraji. Aby dokázali přežít v divočině, osvojili si indiánské znalosti života v lesích. Protože nebyli zatíženi předsudky protestantských Britů, nacházeli si partnerky mezi původním obyvatelstvem. Položili tak základ celé nové skupiny obyvatelstva – Métisů, francouzsky mluvících míšenců, většinou katolického vyznání, kteří měli sehrát velmi důležitou úlohu ve službách budoucích kožešinových společností...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2018

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace