Kampánie

Sopečný obr Vesuv

Zákeřný Vesuv patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším sopkám. Po úzké pěšině ve svahu lze dojít až k okraji jeho kráteru a s mrazením v zádech sledovat dým stoupající z fumarol. Jediná sopka na evropské pevnině, která za posledních sto let vybuchla a zabíjela, v současnosti podřimuje. Vulkanologové však předpovídají v geologicky blízké budoucnosti novou erupci, která by podle některých názorů mohla být i mnohonásobně silnější než ta, která pohřbila Pompeje...

Vesuv (1281 m n. m.) leží asi 15 km východně od Neapole. Za jasného dne je z okraje kráteru širokého asi 600 m nádherný výhled do dalekého okolí. Sorrentský poloostrov, ostrovy Capri a Ischia, Pompeje i současná Neapol s moderní futuristickou čtvrtí postavenou japonským architektem Kenzem Tangem jsou jako na dlani.
Na vrcholku vítá Vesuv návštěvníky nejprve stánkem se suvenýry. Pár metrů za ním se už otevírá pohled do kráteru, jehož dno v hloubce 243 m je řídce porostlé travinami. Vyvolává to zvláštní mrazení, k němuž přispívá i dým čpící sírou, který stoupá k nebi z několika fumarol. V té chvíli prolétnou člověku hlavou školní vzpomínky na všechny velké erupce.
Při té, jež se odehrála někdy kolem roku 1780 př. n. l. a je známa jako „erupce Avellino“, vyvrhla sopka za jedinou sekundu skoro 100 000 tun žhavé strusky a popela, který vystoupal až do výšky asi 35 km. Při další velké erupci v roce 1631 se pyroklastické proudy dovalily až do moře a zahynulo na 30 000 lidí. Spad popela byl prý tehdy zaregistrován až v Istanbulu. Zatím naposledy Vesuv vybuchl v březnu 1944. V několika vesnicích zahynulo celkem 45 lidí a tefra s horkým popelem poškodily 88 amerických bombardérů na nedalekém polním letišti. Proud ztuhlé lávy z tohoto výbuchu dnes lemuje přístupovou cestu mezi kuželem Vesuvu a příkrou stěnou vrcholové kaldery, která vznikla kolapsem staršího a vyššího vulkánu nazývaného Monte Somma...

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace