Kampánie

Neapol v písni

Co mají společného Enrico Caruso, Mario Lanza, Mario del Monaco, Elvis Presley, Luciano Pavarotti, Milan Chladil, Waldemar Matuška, Karel Gott, Štefan Margita, Peter Dvorský nebo Eva Urbanová? Každý z nich měl nebo má v repertoáru alespoň jednu „canzone Napoletana“ – neapolskou píseň. Tyto písně, většinou opěvující lásku a zradu, moře, přístavy a slunce svit, někdy i historické události, bývají často teskné a nostalgické, sem tam však i pěkně skočné...

.Italské písně stály kdysi i za vznikem hudebního divadla, při němž pěvci v kostýmech předváděli příběh za doprovodu orchestru. Už v 17. stol. se pro tento druh zábavy vžilo označení opera in musica – opera znamená „dílo“. První díla považovaná dnes za operu složil ve Florencii Jacopo Peri (ztracená Dafné a dochovaná Euridice z roku 1600). Po něm rozvinul tuto formu Claudio Monteverdi, rodák z Cremony, jehož Orfeus je nejstarší operou, která se hraje dodnes. Zásluhou několika významných skladatelů v čele s Allesandrem Scarlattim vznikla koncem 17. stol. tzv. neapolská operní škola a metropole pod Vesuvem se stala jednou z kolébek nového žánru. Mimochodem, první profesionální nahrávací studio bylo postaveno právě v Kampánii.
Postupem času se smýval rozdíl mezi neapolskou lidovou písní a operní árií. A tak řada světových pěvců má v repertoáru některou z neapolských písní. Asi nejslavnější z nich je Santa Lucia opěvující stejnojmennou přístavní čtvrť v hlavním městě Kampánie. Celosvětově ji proslavil neapolský rodák Enrico Caruso, jeden z největších pěvců všech dob...

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace