Laos a Kambodža

Rudí Khmerové

Kambodža se již nikdy nezbaví přídomku země spojenés vražedným režimem Rudých Khmerů. Aniž by okolní svět tušil, co se v této zemi v letech 1975–1979 odehrává, zahájilo toto čínským „velkým skokem“ inspirované hnutí jednu z největších genocid 20. stol. a vytvořilo natolik utajený a uzavřený režim, že po dlouhá léta vůbec nebyla známa podoba jeho vůdce Pol Pota. Během tří let, osmi měsíců a dvaceti dnů vlády Rudých Khmerů bylo zavražděno nebo zahynulo podle různých odhadů až dva a půl milionu lidí. Metropole Phnompenh byla zcela vylidněna, její obyvatelé vyhnáni a rodiny rozděleny do vesnických komunit...

Panely s fotografiemi obětí v muzeu zřízeném přímo ve věznici Tuol Sleng.Tuol Sleng je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Phnompenhu. Chodbami této bývalé střední školy denně bloudí davy. Procházejí mlčky, hrůza vám tady svírá hrdlo a nedovolí vám nahlas vyslovit své pocity. V 60. letech minulého století neslo toto místo jméno khmerského panovníka z 15. stol. Ponhea Yata. O jedno desetiletí později mu Rudí Khmerové přiřadili kódové označení S 21 a učinili z něj středisko určené k výslechům a mučení. Namísto studentů sem směřovala inteligence a všichni, kdo byli označeni za nepřátele režimu. K tomu stačilo bydlet ve městě nebo nosit brýle. Nesčetné fotografie z Tuol Slengu vyprávějí příběh kambodžské tragédie. Každému z vězňů byl určen prostor o délce 2 m a šířce 80 cm, pohyb znemožňoval řetěz. Během jeho existence prošlo tímto peklem na zemi 10 499 lidí, zachránilo se jich pouze sedm. Chum Mey je jedním ze dvou dosud žijících očitých svědků S 21. Sedává u východu z Tuol Slengu, se svojí knihou a svojí bolestí. Neskrývá slzy, když popisuje, jak mu Rudí Khmerové zabili ženu a syna. Výslechy, kterými procházel, trvaly nekonečných dvanáct dní, po čtyřech hodinách následovala vždy dvouhodinová přestávka. „ Ptali se mne, kdy jsem se přidal k CIA. Já jsem jenom opravář, já neznám CIA,” popisuje výslechy Chum Mey a ukazuje, jak mu jeho trýznitelé strhávali nehty nebo ho mučili elektrickým proudem. „Nakonec jsem se doznal k tomu, že jsem pracoval pro CIA i KGB.“ Byl si jistý, že zemře. Zachránila ho jeho profese, když pro své věznitele dokázal opravovat šicí a psací stroje. Díky své zručnosti se dočkal svobody...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2016

Další informace o Filipínách a zemích jihovýchodní Asie najdete na ASEAN.CZ

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace