Jordánsko

„Přejdi Jordán...“

Jordánsko je mladý stát s dlouhou historií a mimořádně rozmanitou kulturní tradicí. I když země zastávala v dějinách regionu spíše pozici okrajového území a nikdy nebyla centrem žádné říše, díky strategické poloze se dostávala do středu zájmu všech impérií. Egypťané, Asyřané, Babyloňané, Chetité, Peršané, Řekové, Římané, křižáci, Mongolové, osmanští Turci, ti všichni a mnozí jiní si jordánské území nárokovali a někteří zde zanechali stopy. Většina lokalit v Jordánsku byla na dlouhá staletí opuštěna a znovu osídlena až v moderní době. Vykopávky odhalily pozůstatky z doby kamenné, bronzové i železné, ruiny římských měst a byzantských kostelů, jedny z nejstarších islámských staveb, křižácké pevnosti a v neposlední řadě místa, o kterých se zmiňuje Bible...

Jordánsko 2Jordánsko, oficiálně Jordánské hášimovské království, je rozlohou (89 342 km2) i počtem obyvatel srovnatelné s Českem. Skoro polovina z jeho 10 milionů obyvatel se ale tísní v hlavním městě Ammánu a další tisíce ilegálních uprchlíků zůstávají mimo statistiky. Z hlediska geografie se v souvislosti s dějinami Jordánska hovoří o Zajordánsku, zemi ležící „na východ od řeky Jordán“. Můžeme se setkat i s označením Transjordánsko nebo Oultrejordain, jméno, které používali křižáci.

Přátelská monarchie

Jordánsko je konstituční monarchie, hlavou státu je sympatický král Abdalláh II., který má velkou zásluhu na tom, že v době politických nepokojů v regionu zůstává Jordánsko oázou míru a stability. Jde o přímého potomka proroka Muhammada ve 43. generaci. Byl korunován v červenci roku 1999, několik měsíců po úmrtí svého otce Husajna. Šarmantní král Husajn se za svůj život stačil čtyřikrát oženit a zplodit 11 potomků. Abdalláhova matka, Britka Toni Gardinerová, byla jeho druhou manželkou, konvertovala k islámu a přijala jméno princezna Múná. Dnes 57letý král je moderním osvíceným panovníkem, který v zemi dokázal udržet stabilitu i bez použití násilí, zatímco se okolní režimy potýkaly s krvavými protesty. Vládnout Jordánsku, zemi, která čelí nedostatku vody, komplikovaným sousedům i stálému přílivu uprchlíků, rozhodně není jednoduché. Král je nucen respektovat hranice vymezené liberální demokracií, islámem a kmenovými tradicemi. Uvedl do chodu řadu ekonomických reforem. Ve snaze navázat na mírovou politiku svého otce udržuje politické a obchodní kontakty s Izraelem, za což je někdy kritizován. Panovník, bývalý vojenský pilot, po vzoru svého otce také chodí rád mezi „poddané“ (někdy inkognito) a zakládá si na spořádané rodině. Mezi jeho koníčky patří mimo jiné parašutismus, automobilové závody, potápění a historické zbraně. Jeho manželkou je Rania, okouzlující Palestinka narozená v Kuvajtu a považovaná za módní ikonu. Mají spolu dva syny a dvě dcery.
Asi 98 % obyvatel Jordánska tvoří Arabové, nejpočetnější menšinou jsou Čerkesové, kteří tu žijí od konce 19. stol. Zhruba 70 % obyvatel je palestinského původu. Jordánsko je jedinou arabskou zemí, která udělila většině Palestinců občanství a plná práva. Nejde však pouze o Palestince, kteří přišli do Jordánska jako uprchlíci, především v letech 1948 a 1967. Palestinci přicházeli do Jordánska už na začátku 20. stol. a po vyhlášení Emirátu Zajordánsko především s cílem rozšířit svoje obchodní zájmy. Více než 92 % Jordánců jsou sunnitští muslimové, asi 6 % je křesťanů, především stoupenců řecké ortodoxní víry. Většina obyvatel hovoří kromě arabštiny též anglicky, ale i když jazyk neovládáte, místní si vždy najdou způsob, jak s vámi komunikovat.

Země proroků

Historie Jordánska doložitelná archeologickými nálezy se omezuje na události v úrodném severozápadním cípu země, neboť dějiny nehostinných a řídce osídlených pouštních oblastí přežívají pouze v orální kultuře a tradicích beduínů. První vesnice s trvalým osídlením se objevují v souvislosti s neolitickou revolucí asi 8500 let př. n. l. Nejslavnějším nalezištěm z této doby je Ajn Ghazal severovýchodně od Ammánu, odkud pocházejí nejstarší sochy na světě (6500 př. n. l.). Metr vysoké androgenní postavy, někdy ve dvojicích, mají výrazné oči malované asfaltem a dávají se do spojitosti s kultem mrtvých nebo kultem plodnosti. Tyto fascinující sochy si můžete prohlédnout v archeologickém muzeu na ammánské Citadele nebo v Jordánském muzeu v centru Ammánu. V rané době bronzové, kolem 3200 př. n. l., už existovala opevněná města; z této doby pocházejí pohřební dolmeny, které se zachovaly v různých lokalitách, například v okolí městečka Mádaba.
Pro další historii Jordánska byla zásadní doba železná. Vyznat se v biblických událostech a propojit je se skutečností je komplikované. Překvapivě velké množství příběhů z Bible má historický základ podložený archeologickým výzkumem a koresponduje s lokalitami v Palestině a Jordánsku. Na území dnešního Jordánska zemřel na hoře Nebó Mojžíš, vůdce Izraelců při jejich exodu z Egypta, a v oblasti Petry také jeho starší bratr Áron. A právě z území Jordánska poté vstoupily izraelské kmeny vedené Jozuem po čtyřicetiletém bloudění přes řeku Jordán do „země zaslíbené“. Kolem roku 1200 př. n. l. byla země rozdělena mezi několik království: Amón (na území dnešního Ammánu), Moáb s hlavním městem Díbán (oblast kolem Mádaby) a Edom na jihu. Ve stejné době král David vytvořil Království izraelské. Jordán, posvátná řeka a symbol svobody, pramení v pohoří Antilibanon na svazích hory Hermon na hranici mezi Sýrií a Libanonem. Protéká Galilejským neboli Genezaretským jezerem a ústí do Mrtvého moře. Na severu tvoří hranici mezi Izraelem a Jordánskem, na jihu mezi Západním břehem a Jordánskem...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2019

Obsah košíku

košík je prázdný