Jordánsko

Perla římské Dekapole

Džeraš je jedním z nejlépe dochovaných klasických antických měst a typickým příkladem římského provinčního urbanismu. Leží pouhých 48 km severně od Ammánu a většina turistů zde svoji cestu po Jordánsku zahajuje. V řecké a římské době neslo město jméno Gerasa, někdy se mu též přezdívá Pompeje Blízkého východu...

Jordánsko - DekapoleDžeraš (či Džaraš) leží na březích stejnojmenného vádí porostlého eukalypty a olivovníky, kterému se v helénistické době říkalo Chrysorhoas. Starý zákon mnohokrát zmiňuje úrodný Gileád, region, na jehož pahorcích Gerasa vyrostla. Ruiny byly zakonzervovány pod pískem až do roku 1806, kdy je objevil německý cestovatel Ulrich Jasper Seetzen. Archeologický výzkum, který zde probíhá už od roku 1925, znovu oživil dlážděné kolonádové ulice, chrámová návrší, famózní divadla, lázně, fontány i prostorná náměstí, kde se tvořily dějiny říše. Džeraš je po Petře druhým nejnavštěvovanějším místem v Jordánsku, a to plným právem. Je osídlena už více než 6500 let a nepřestává návštěvníky fascinovat, neboť představuje unikátní splynutí řecko-římské kultury s arabským Orientem.
Gerasa byla založena kolem roku 170 př. n. l., v roce 63 př. n. l. ji okupoval římský legát Pompeius a začlenil do římské provincie Sýrie a do tzv. Dekapole, regionální obchodní, politické a kulturní aliance (minimálně) deseti římských měst. Už od doby Alexandra Velikého byla tato města oázami řecké kultury v semitském rurálním prostředí a řečtina tu převládala jako mluvený jazyk i v době římské. Za Římanů započala výstavba masivního opevnění, které bylo dlouhé 3,5 km. Do všech světových stran směřovaly brány a na každých 20 metrech stála strážní věž. Džeraš získala členstvím v Dekapoli mnoho výhod, zapojila se do ekonomické výměny i s bohatým nabatejským královstvím, které anektoval v roce 106 císař Traján. Pro město to znamenalo další období prosperity, spojené s čilou stavební činností. Džeraš vzkvétala až do 3. stol., kdy se stala římskou kolonií, ale s rozvojem námořního obchodu začaly vnitrozemské obchodní stezky upadat. V důsledku perské invaze v roce 614 město většina obyvatel opustila. Ve 13. stol. je už Džeraš popisována jako opuštěné a neosídlené ruiny. Východně od archeologického areálu vzniklo koncem 19. stol. moderní město Džeraš, pod kterým je dodnes pohřbena druhá část antické lokality.
Celý archeologický areál je dnes oplocen, mějte na paměti, že když dorazíte do Džeraše autobusem, musíte přejít na druhou stranu a své kroky nasměrovat dolů z mírného kopečka, neobcházejte oplocení podél hlavní silnice, protože tam žádný vstup nenajdete. Vchod do archeologického areálu vede spletitou tržnicí, kde se prodávají skleněné lahvičky s barevným pískem, arabské šátky a kroje či „starožitnosti“, které jsou tak dobře vyvedené, že skoro uvěříte, že jsou staré stovky let a byly vykopány teprve nedávno...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2019

Obsah košíku

košík je prázdný