Jordánsko

Hrad Karak – křižácká chlouba

Dnešní více než třicetitisícové město Karak (či Kerak) leží na křižovatce starověkých karavanních cest z Egypta do Sýrie. Zmiňuje se o něm už Bible jako o pevnosti Kír. V římské době byl Karak známý jako Charach-moba („moábská pevnost“), na hradě nalezneme i stopy po nabatejské přítomnosti, ale největší slávu zažil ve středověku...

Jordánsko - hrad KarakObloha je zatažená a sem tam zaprší. Ponurá atmosféra dodává hradu tajemný háv; vítr sílí, k nechráněnému hradnímu ochozu se skoro bojíme přiblížit. Západní zeď byla nedávno zrenovována a za příznivého počasí lze odtud dohlédnout přes Mrtvé moře až na Olivovou horu v Jeruzalémě.
Křižácký a mamlúcký hrad s prstencem obranných zdí a věží se majestátně tyčí nad okolní lesnatou krajinou ve výšce 900 m n. m. Píše se rok 1142, křižácká pevnost je právě dostavěna a stává se rezidencí pána Zajordánska. Křižáci a muslimové spolu obchodují, ale stojí jeden proti druhému v krvavých bitvách. Poté, co hrad přestál několik obléhání, připadl v roce 1170 Renaudovi de Châtillon, krvelačnému padouchovi, jehož barbarské metody vůči zajatcům byly široko daleko známé. Châtillon porušoval dohody a nestydatě přepadal karavany poutníků na cestě do Mekky. Zašel tak daleko, že se odvážil loupit v srdci Arábie, v Hidžázu. Vrcholem bylo, že nechal postavit flotilu, kterou na hřbetech velbloudů přenesl z Karaku k Rudému moři a bezohledně raboval arabské přístavy...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2019

Obsah košíku

košík je prázdný