Jižní Francie 2

Po cestách poutníků

Jedenácté a dvanácté století představovalo pro jih dnešní Francie období relativního klidu, v němž se mohla rozvíjet a vzkvétat okcitánská kultura – svět trubadúrů a dvorské lásky. Území patřící pod svrchovanost hrabat z Toulouse tehdy nezahrnovalo jen sever dnešního kraje Languedoc-Roussilon, ale sahalo až ke břehům Rhôny a na severu až za řeku Lot. Právě touto oblastí procházely dvě ze čtyř hlavních tras poutníků ke hrobu svatého Jakuba do Santiaga de Compostela...

.

Tradice poutí do těchto míst sahá do 10. stol. Podle legendy se jistý poustevník jménem Pelagius stal někdy kolem roku 810 svědkem podivných úkazů: anděl mu ve snu vyjevil, že na pustém poli, nad nímž září hvězda, je skryt hrob apoštola Jakuba. Poustevník se svěřil místnímu biskupovi, společně pole prozkoumali a skutečně nalezli tři sarkofágy, v nichž měl ležet svatý Jakub a dva jeho pomocníci. Když pak v roce 844 zvítězil král Ramiro v bitvě u Clavija nad Maury a definitivně je vytlačil z Galicie, nic už nestálo v cestě rozvoji poutí k apoštolovu hrobu...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2010

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace