Malebné městečko přilepené ke skalnatým kopcům Přímořských Alp lákalo ve středověku kupce a řemeslníky. Usadila se v něm i řada koželuhů a rukavičkářů. Když francouzská královna Kateřina Medicejská zavedla v 16. stol. módu navoněných rukaviček, jejichž vůně měla přehlušit zápach nedokonale zpracovaných ovčích a kozích kůží, v Grasse se pustili do destilace voňavých esencí. Přidružená výroba nejenže brzy koželužství překonala, ale nakonec učinila z Grasse nejslavnější město parfémů na světě. Přispěly k tomu příhodné klimatické podmínky, sluncem prohřívané svahy v okolí, které umožňují pěstovat mnoho druhů aromatických rostlin s vonnými silicemi, jako jsou levandule, růže, mimózy, jasmín, fialky, heřmánek a další. Z místních zdrojů už ale dnes pochází jen malá část surovin. Cenově výhodnější je dovážet esence z Jižní Afriky, Bulharska, Maroka či Turecka...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2010