Podivnou hrou osudu se Ravenna netěší zdaleka takové pozornosti, jako jiná, daleko méně významná italská města, a proto si připomeňme pár fakt z její bohaté historie. Původně zde, na místě osídleném Etrusky, bývala celkem bezvýznamná osada, a to až do doby, kdy v její blízkosti, zhruba 5 km jihozápadně, byla za císaře Augusta založena římská námořní základna Classis skýtající kotviště až pro 250 lodí – ve své době nejdůležitější válečný přístav na Jadranu. Z osady v jejím sousedství se záhy vyvinulo město, vybudované na pilotách v těžko přístupném bažinatém terénu, a proto celkem bezpečné vůči nevítaným návštěvníkům. Tato výhoda se stala aktuální zejména později, v neklidných dobách barbarských nájezdů, kdy sám Řím už jen přežíval v troskách své někdejší slávy, zatímco císařové přebývali jinde. Proto se také císař Honorius roku 402 rozhodl přenést své sídlení město z Milána právě sem. Bylo to krátce po formálním rozdělení impéria na západní a východní část, a Ravenna se takto, se vší císařskou pompou, stala hlavním městem Západořímské říše...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2010