Indonésie

Největší souostroví světa

Indonésie je největším souostrovím světa. Pás více než 13 000 ostrovů, z nichž skoro polovina je neobydlených, se táhne po obou stranách rovníku v délce 5120 km a zasahuje do tří časových pásem...

Bali - Významnou svatyní zasvěcenou Šivovi je chrám Pura Ulun Danu BratanTéměř dvě třetiny Indonésie pokrývá tropický prales, země však trpí rozsáhlým odlesňováním, zejména v důsledku expanze pěstování palmy olejné. Druhové bohatství indonéské flóry i fauny je mimořádné. Příroda tu vypadá jako jedna velká zahrada plná ibišků, lotosů i mnoha dalších květů. Botanikové zde napočítali kolem 28 000 druhů kvetoucích rostlin, mj. na 2500 druhů orchidejí. K unikátním zvířecím druhům patří orangutani, největší žijící ještěři na světě – varani komodští, impozantní kasuáři, rajky, jejichž pírka patřila v minulosti k ozdobám evropských módních salonů, tygři, sloni a nosorožci. Narazit ve volné přírodě na poslední tři jmenované se dá jen zcela výjimečně, naopak poměrně snadno lze pozorovat některé primáty, především makaky. Nesmírně zajímavý je také podmořský svět s korálovými zahradami, rybami, delfíny nebo žraloky. V indonéských vodách leží některé z nejlepších potápěčských lokalit na světě (ostrovy Raja Ampat severovýchodně od Nové Guineje, ostrov Bunaken u severního pobřeží Sulawesi, Komodo nebo Bali).
Klimaticky zná Indonésie dvě období. Zpravidla mezi dubnem a říjnem nastává období sucha, deště přicházejí od listopadu do března. Ani v období dešťů však neprší po celý den, v západní Indonésii bývají rozdíly mezi oběma obdobími menší než ve východní části země.
Indonésie leží v seismicky velice aktivní oblasti a tvoří součást tzv. pacifického ohnivého kruhu. Řetězec jejích sopek se táhne od Sumatry až po ostrovy Banda v oblasti Moluk. V dobré paměti ještě máme tzv. sumatránsko-andamanské zemětřesení z 26. 12. 2004 s epicentrem nedaleko od západního pobřeží severní Sumatry, při němž zejména v důsledku následné vlny tsunami zahynulo snad až 280 000 lidí ve 14 různých státech.
Patrně nejznámější ze 127 aktivních indonéských sopek je Krakatau. Vulkán uprostřed Sundského průlivu mezi Sumatrou a Jávou se 26. srpna 1883 nadechl k výbuchu, který zaznamenali i na 4800 km vzdáleném ostrově Rodrigues a v Austrálii si pečlivý důstojník zanesl do deníku hlášení o dělových výstřelech neznámého původu. Tsunami si tehdy vyžádala asi 36 000 obětí. Krakatau vstoupila i na plátna kin a svým názvem inspirovala Čapkův Krakatit. Méně známá sopka Galunggung se zase postarala o jeden díl dokumentárního cyklu věnovaného leteckým katastrofám. V roce 1982 letadlo British Airways vlétlo nad Jávou do oblaku sopečného prachu a jenom díky umění pilotů neskončilo selhání všech čtyř motorů katastrofou. Vůbec nejsilnější erupci zaznamenanou v dějinách způsobila v roce 1815 sopka Tambora na ostrově Sumbawa – kvůli ní Evropa a Amerika v následujícím roce nepoznaly léto...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2017

Další informace o Indonésii a dalších zemích jihovýchodní Asie najdete na ASEAN.CZ

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace