Mělo se jednat o obvyklý oltářní nástavec, jaký od středověku ve stále větší míře tvoříval pozadí liturgickým úkonům na oltáři a postupně nabyl podoby triptychu a nakonec složité sestavy o mnoha deskách, opatřené otočnými křídly. Právě takový polyptych měl asi na mysli zmíněný Joos Vijd s chotí Alžbětou, rozenou Borluutovou. Latinský nápis na dolním rámu díla připomíná, jak „pictor Hubertus e Eyck“, lepšího nad nějž prý není, začal úkol, dokončený pak jeho bratrem Johannem, pro „modlitbám oddaného Judoka Vyda“. Chronogram z červených verzálek nápisu udává i přesný letopočet dokončení: 1432.
Známe tedy objednavatele i oba autory, známe časové vročení práce a především máme k dispozici téměř celé, vcelku zachovalé, dílo. Jeho hlavním tématem je Klanění Beránku. Celé kompozici vévodí postavy trůnícího Krista s Pannou Marií a sv. Janem Křtitelem, doprovázené anděly na otočných křídlech; zcela na krajích pak stojí postavy Adama a Evy a nad nimi, v malých čtvrtkruzích, je připomenut příběh Kaina a Ábela. Hlavní téma oltáře je představeno v drobnějším měřítku dole: ve volné krajině s průhledy k dalekým jezerům a horám se siluetami chrámů a měst, na oltáři obklopeném klečícími anděly, stojí Beránek Boží, z jehož hrudi prýští krev do kalicha na oltáři. Zpovzdálí sleduje výjev shromáždění postav Starého i Nového zákona, stejně jako světců a světic přicházejících z pozadí, v popředí výjevu prýští voda ze Studnice života. A další přicházejí (nebo přijíždějí) symetricky z obrazů bočních křídel: zleva Spravedliví soudcové a Boží bojovníci, zprava svatí Poustevníci a Poutníci...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2010