Flandry

Rybáři v sedle

Nad flanderským pobřežím se válí hustá podzimní ranní mlha. Moře i oblohu barví do stejného odstínu studeně šedé barvy. Břeh lemovaný dunami se jen velmi pozvolna svažuje do moře. S hladovým křikem nad ním poletují rackové, jako by tušili, že se brzy dočkají bezpracného úlovku.

.

Od pobřežní vesnice Oostduinkerke přijíždí dvoukolák tažený silným hnědákem. Opratě drží v rukou statný prošedivělý muž, oblečený do žluté nepromokavé bundy a kalhot, s holínkami na nohou a šátkem kolem krku. Johan Van Den Driessche patří k několika málo rybářům, kteří na flanderském pobřeží udržují dávný zvyk lovu garnátů z koňského hřbetu. Kdysi dávno obvyklý způsob používaný po celém pobřeží Severního moře se udržel pouze zde, na jediném místě v Evropě, a to jen z úcty k tradici a kvůli turistům, protože jako zdroj obživy se již dávno nevyplatí.
Johan zavěsí na dřevěné sedlo z obou stran proutěné koše a k chomoutu připevní lana od sítě. Pak vsedne do sedla a kůň pomalým rozvážným krokem vchází do vody. Za sebou táhne po dně síť, do níž se zachycují medúzy, malé rybky, krabi a hlavně garnáti. Lov se řídí časem přílivu a odlivu. Začíná hodinu před plným odlivem a trvá dvě hodiny, na roční době nezáleží. V místech, kde moře ustoupilo, mohou koně lovit daleko od břehu, kam by se člověk po svých nedostal. Často se noří do vody až po hřbet a nad hladinou jim vykukuje jen krk a hlava. Sítě rybáři vyprazdňují do velkých košů. Kdysi na jeden zátah nalovili kolem dvaceti kilogramů garnátů, dnes je to už jen sotva polovina tohoto množství...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2010

kategorie: 3 - 2010 Flandry

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace