Filipíny

Ati Atihan a Sinulog

Filipíny jsou zemí svátků. Neuplyne snad měsíc, aby se nekonal nějaký festival, fiesta připomínající místní svaté nebo alespoň soutěž krásy. Vrchol filipínského festivalového kalendáře nastává hned na začátku roku, kdy se odehrávají dva svátky považované za vůbec to nejlepší, co Filipíny mohou nabídnout. V lednu na milovníky pestrobarevného hlučného reje čeká dilema, zda se vydat do Kaliba na Ati Atihan, nebo si nenechat ujít Sinulog v městě Cebu...

V poslední den svátku Sinulog zaplňují ulice Cebu početné taneční skupiny tvořené studenty místních škol

Ati Atihan se označuje za matku všech filipínských svátků. V zemi natolik bohaté na různé festivaly, jako jsou Filipíny, to lze považovat za skutečnou poctu. Počátky tohoto svátku sahají do 13. stol. Tehdy ke břehům ostrova Panay dorazila skupina Malajců z Bornea prchajících ze své domoviny před pronásledováním. Místní lidé, příslušníci etnika Ati, jim dovolili, aby se na ostrově usadili. Malajci jim tuto laskavost nikdy nezapomněli. Když později ve vesnicích domorodců vypuknul hladomor, Malajci se s nimi podělili o zásoby potravin. Vděční Ati jim poté zatančili děkovný tanec a Ati Atihan byl na světě. Jeho dnešní podoba samozřejmě v průběhu času doznala změn. Především se do ní promítnul vliv španělské koloniální správy a aktivity katolických misionářů. A tak se během jednoho dne můžete v Kalibu stát svědky hlučného průvodu různých kmenů i mnohem komornější mše svaté konané před místní katedrálou. Ati Atihan se pořádá pravidelně třetí neděli v lednu, kdy se v Kalibu odehrál masový křest. A o tom, že v Kalibu křestanství zapustilo opravdu pevné kořeny, svědčí i to, že právě odtud pocházel první filipínský arcibiskup Gabriel Martelino Reyes, který na počátku 50. let minulého století sloužil v Manile.
Ati Atihan již tak není připomínkou dávného animistického kultu, ale oslavou božího Jezulátka, Santo Niño, kterému jsou připisovány až nadpřirozené schopnosti. Soška Jezulátka je prý spolehlivým nástrojem proti nemocem a různým neštěstím. Santo Niño sloužilo i jako varování před blížícími se muslimskými nájezdníky. Ve chvíli hrozícího nebezpečí se na pláži měl zjevovat malý chlapec s mečem. Jiná legenda spojuje uctívání Jezulátka s rybářskou rodinou, které mělo pomoci naplnit košík rybami.
Uctívání božího dítěte spojuje Ati Atihan i s dalšími filipínskými svátky. V jejich průběhu lidé rozjařeně tančí v ulicích a v rukou svírají sošky božího dítěte, které pozdravují zvoláním: „Viva kay Señor Santo Niño, Viva!” Svým pojetím v podobě pouličních průvodů a tanců inspiroval Ati Atihan i oslavy konané na jiných ostrovech. Mezi nimi i neméně proslulý Sinulog odehrávající se ve městě Cebu.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2014

Další informace o Filipínách a zemích jihovýchodní Asie najdete na ASEAN.CZ

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace