Země Světa | Archiv | 3 - 2013 - Česko - duchovní památky

Duchovní památky Česka

3 - 2013 - Česko - duchovní památky

Články v tomto čísle:

Vědomí souvislosti

uvodddM_3.jpg

Jsou všude kolem nás, bereme je jako součást našeho světa, i když tomu jejich ne vždy úplně rozumíme. Duchovní památky – díla vzniklá z víry a pro víru, jež ale mohou promlouvat ke každému. Víra není podmínkou...

Myšlenky, ne kosti

VelehradM.jpg

Ze všech poutních míst u nás se jedno nápadně vyděluje. Svým významem přesahuje naše hranice a vstupuje do prostoru celoevropského. Má svou hmatatelnou historii počínající ve 13. století, ale téměř celou tuto dobu se hlásí k tradici ještě starší, která právě letos oslavuje 1150. jubileum. Velehrad, místo neoddělitelně spjaté s tradicí cyrilometodějskou...

Duchovní metropole

OlomoucdM.jpg

O Olomouci se říká, že tamní počet staveb sakrálního účelu či přinejmenším původu je v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší v celé republice. Myslím, že každý, kdo projde městem s očima otevřenýma, rád této informaci uvěří...

Pražské Židovské Město

Zidovske-MestoM.jpg

Pražské Židovské Město bylo v 16. a 17. století největším ghettem v Evropě. Ačkoli bylo během asanace v letech 1893–1917 z velké části zbouráno, z jeho nezničitelných kořenů vyrůstají nové výhonky novodobého pomyslného ghetta – galerie a kulturní instituce, židovské symboly, předměty a hebrejština na ulicích… To staré představuje unikátní soubor památek evropského významu...

Dientzenhoferové

DientzenhoferoveM.jpg

Syntéza nejrůznějších uměleckých proudů, stejně jako prolínání německého a slovanského živlu a zvláštní smysl českého národa pro hudbu, která zde zaznívá ve všech výtvarných oborech – tak lichotivě kdysi charakterizoval kořeny zvláštního vzepjetí české barokní architektury rakouský badatel Heinrich Gerhard Franz, jeden z jejích největších znalců. Přitom měl na mysli především dvojici umělců z jedné konkrétní rodiny – jmenovali se Dientzenhoferové...

Plzeňská „nej“

PlzenbM.jpg

Že se v Plzni už dlouho vaří dobré pivo a pár let hraje slušný fotbal, to se tak nějak ví. Ale že město nabízí také pozoruhodné památky spojené dokonce s některými českými rekordy, to už je známo trochu méně...

Meditační zahrada

meditacni-zahradaM.jpg

Asi na třiatřiceti arech vznikla zahrada, která přímo vybízí k chvilce spočinutí, prodlení a usebrání, k okamžiku zamyšlení mezi všemožnými odstíny zeleně doplněné žlutými, rezavými, nachovými či stříbřitými tóny a korunované podle roční doby pestrou paletou květů odrážející se na hladině dvou jezírek. Z pískovce vytvořená křížová cesta a moderní kaple dál rozšiřují duchovní rozměr místa, které tvoří Památník obětem zla...

Chromý Sandyn

SantinibM.jpg

Na počátku 18. století promluvil do české architektury s celoevropsky nepřeslechnutelnou hlasitostí Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce slohu, pro který se ujal termín „barokní gotika“ či „gotizující barok“. I když vytvořil také profánní stavby, jako zámek Karlovu Korunu nebo několik šlechtických paláců v Praze, těžiště jeho díla spočívá v architektuře sakrální...

Svatý Kopeček

Svaty-KopecekM.jpg

Duchovní památky, církevní památky, Želiv, želivské pivo, klášterní pivovar, Svatá hora, klášter Plasy, Svatý kopeček, Santini-Aichel, Karlova koruna, Dientzenhofer, Židovské město, Velehrad...

Klášter na vodě a jeho proboštství

PlasyM.jpg

V údolní nivě sevřené obloukem Střely založil Vladislav II. již v roce 1144 cisterciácký klášter Plasy. Na sklonku 17. století, když zažíval druhé zářivé období své historie, zřídil klášter proboštství v několik kilometrů vzdáleném poutním místě známém jako Mariánská Týnice. Následovala desetiletí stavebního rozmachu, na kterém se podílel hlavně Jan Blažej Santini-Aichel, ale také jeden z jeho inspiračních vzorů Jean Baptiste Mathey i velký současník Kilián Ignác Dientzenhofer...

Svatá Hora

Svata-HoraM.jpg

Poustevníci mívají občas i velmi nezvyklá jména, ale že by se některý z nich mohl jmenovat tak prostě a obyčejně, jako například Jan Procházka, těžko uvěřit. A přece to byl nymburský občan tohoto jména, kdo stál u zrodu nejslavnějšího poutního místa v Čechách...

Tekutý chléb ze Želiva

pivovarbM.jpg

Františkánští mniši v jednom mnichovském pivovaru vařili v 17. století zvlášť silné sladové pivo, jemuž říkali tekutý chléb. Pili ho i v postní době, protože jim dodávalo sílu a energii. Chtěli ale mít jistotu, že neporušují postní pravidla, a tak požádali o souhlas Svatého otce. Pivo, které mu poslali, se ale v teplém italském počasí zkazilo. Když papež ochutnal, shledal, že ho lze pít jen s velkým sebezapřením, které je ale duši mnichů přínosné, a proto souhlasil...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace