Drážďany

Ve třpytu smaragdů

Kdo se rozhodne navštívit Zelenou klenbu, stojí před nelehkou volbou – co si prohlédnout nejdříve a kolik času zvolit. Exponátů v rozlehlých sálech jsou tři tisíce a sbírka se prezentuje ve dvou částech, s rozdílným charakterem...

.

Není všechno zlato, co se třpytí. Na toto přísloví v drážďanském Rezidenčním zámku klidně zapomeňte. Skvosty ze zlata, stříbra, drahých kamenů, slonoviny či jantaru jsou totiž nefalšovaně pravé. V nádherných prostorách zámku rekonstruovaných podle původní podoby z roku 1730, s mramorovými podlahami a stropy vyzdobenými ornamenty, na vás čekají bronzové sošky, různá díla šperkařského a zlatnického umění i další poklady saských kurfiřtů a králů.
Historická Zelená klenba (Historisches Grünes Gewölbe), kterou najdete v přízemí a kam si je nutno předem zakoupit vstupenku na určitý den a hodinu, nepochybně ohromí každého. V zrcadlových stěnách se zde vše leskne a třpytí, málem se vám z toho zatočí hlava. Přesně to kurfiřt August Silný zamýšlel, když nechal v letech 1723–1730 zrealizovat v podobě Zelené klenby svou vizi komplexního barokního díla jako výrazu bohatství a absolutistické moci. Nikdo neměl opustit tuto klenotnici, aniž by nebyl dostatečně přesvědčen o tom, jak mimořádně bohatého a vlivného vladaře má. Přípravou náročného úkolu pověřil August Silný svého dvorního stavitele a architekta Matthäuse Daniela Pöppelmanna. V prostorách „Tajné úschovny“, která tehdy už desítky let sloužila jako saský státní trezor, nechal vybudovat nejslavnější klenotnici Evropy. „Tajná úschovna“ v původní podobě vznikla už kolem roku 1550, měla sedm místností a kvůli malachitově zelenému nátěru některých stěn se pro ni začalo používat přízvisko Zelená klenba již v roce 1572...

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace