Drážďany

Neustadt – barevná a bujará alternativa

Do čtvrti Neustadt – Nové město – už dávno nechodí turisté jen kvůli údajně nejkrásnější mlékárně světa bratří Pfundových. Láká je sem pestrobarevná, multikulturní alternativa k saskému baroku. Kreativní dílny, malé obchůdky, malebná zákoutí, rozmanitá světová kuchyně, nespočet kaváren, klubů a hospůdek všeho druhu, ale i tržnice. Na pravém břehu Labe plyne život jinak, o poznání bezstarostněji a bujařeji...

.

Nové město to mělo svého času už skoro spočítáno. Zchátralá čtvrť „na druhé straně Labe“ byla těsně před zánikem NDR doslova na odstřel. Naštěstí se ji podařilo zachránit, a tak tu dnes můžeme obdivovat klasicistní i ještě starší fasády měšťanských a šlechtických domů stejně jako vkusně a nápaditě upravené zadní dvorky, neokázalé obchody a umělecké galerie. Neustadt je atraktivní lokalitou pro všechny, kteří se chtějí pobavit, dobře se najíst či najít novou inspiraci.
Čtvrť, kam lze z historického centra od Divadelního náměstí a Semperovy opery dojít pěšky nebo přejet tramvají přes Augustův most, nese název Nová, ačkoli její původní jméno bylo přesně opačné. Osadě a od roku 1403 samostatnému městu na pravém břehu Labe se říkalo Altendresden (Staré Drážďany) a toto jméno se používalo dál i po roce 1549, kdy teprve bylo město připojeno k vlastním Drážďanům. První, na co návštěvník Neustadtu za Augustovým mostem narazí, je více než symbolický, nepřehlédnutelný Zlatý jezdec – pomník kurfiřta Augusta Silného, který je kupodivu otočen zády ke starému městu a hledí do nitra Neustadtu. Byl to totiž on, kdo pojal vizi vybudování „Nového královského města“, jež mělo odrážet jeho slávu a bohatství a na které na levém břehu řeky prostě nebylo místo. Zato ho bylo dost v Altendresden, protože nedlouho předtím, v roce 1685, zničil tuto čtvrť asi z 80 % obrovský požár. A tak vznikla barokní čtvrť, v níž žily a pracovaly známé osobnosti té doby jako zlatník Johann Melchior Dinglinger, stavitel varhan Johann Gottfried Silbermann či Johann Friedrich Böttger, vynálezce evropského porcelánu...

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace