Apulie

Dolní Rakousko

Od Alp k Dunaji – cyklostezka Traisentalradweg

Jedna z nejnovějších cyklostezek v Rakousku, 111 km dlouhá Traisentalradweg, začíná v překrásném poutním Mariazellu v Severních vápencových Alpách (868 m n. m.) a vede po rovině a z kopce kouzelnou krajinou lemovanou zprvu alpskými vrcholky, živými vesničkami, historickými městy a posléze poli a vinohrady, které obklopují soutok řeky Traisen s Dunajem (187 m n. m.)...

TraisentalNaše víkendové cyklistické putování zahajujeme ve štýrském Mariazellu, světově významném poutním místě zasazeném do srdce Vápencových Alp. Než se k Alpám otočíme zády a budeme klesat do Podunají, zajedeme si k jezeru Erlaufsee s lákavou pláží a restaurací, které leží přímo na hranici mezi Štýrskem a Dolním Rakouskem. Po osvěžení se vracíme po rovinaté stezce kolem mariazellského nádraží, konečné stanice technické rarity – úzkokolejné železnice, vedoucí sem z dolnorakouského hlavního města St. Pöltenu strhující krajinou alpského podhůří.
V Mariazellu narazíme na cykloturistické značení a projedeme centrem města kolem baziliky na náměstí Hauptplatz. Bazilika založená podle legendy v roce 1157 patří k nejvýznamnějším poutním místům na světě, ročně ji navštíví více než milion poutníků. Nejkrásnější je Mariazell v době adventu, kdy tu jsou k vidění nejen tři různé betlémy – barokní, mechanický se 130 pohyblivými figurkami a živý, ale třeba i pět metrů vysoká a celou tunu vážící perníková chaloupka postavená z 3000 perníkových cihel, 24 vánočně vyzdobených oken na Hauptplatzu tvořících symbolický adventní kalendář nebo největší závěsný adventní věnec na světě o průměru 12 m, který váží nepředstavitelných šest tun.
TraisentalTraisentalská cyklostezka je výjimečná tím, že vede po trase jedné z historických poutních cest. Do Mariazellu se chodilo třemi poutními cestami již v době baroka, a sice z Vídně (čtyřdenní pouť), ze Štýrského Hradce (tři dny) a z Brna (šest dní). Před bazilikou si neodpustíme fotografii u zelené tabule Traisentalské cyklostezky, která nám prozrazuje, že k Dunaji to máme přesně 111 km. A tak vyrážíme! Nejprve se vydáváme podél průzračné říčky Walter romantickou krajinou vápencového předhůří Alp k půvabnému horskému jezírku Hubertussee, které objíždíme po vzdálenějším břehu a vychutnáváme si jeho tajemnou atmosféru umocněnou cáry mlhy na hladině. Asi kilometr za jezerem si dopřáváme zastávku v dřevěné hospůdce, kde se snad zastavil čas, a pak už definitivně vjíždíme do Dolního Rakouska.
TraisentalAž na mírné stoupání na Michelbühel pokračujeme stále víceméně z kopce do vesnice Kernhof. Ohromné množství různých upoutávek na unikátní velbloudí divadlo v nás vzbudilo takový zájem, že jsme zde, na 30. km dnešní etapy, vyčkali v restauraci připomínající horskou chatu do odpoledního začátku představení. Vědět, jaká „kultura“ nás čeká, bývali bychom si raději dali o jedno pivo či o pár kilometrů na kole navíc…
Následující úsek cesty si skutečně užíváme: stezka mírně klesá, je pokryta novým, dokonale hladkým asfaltem, obklopují ji vrcholy Alp, ale zároveň se již ke slovu hlásí civilizace – projíždíme vesničkami St. Aegyd, Untermitterbach a Hohenberg s funkční historickou malou vodní elektrárnou. V tomto úseku vytrvale sledujeme železniční trať. Ve Schrambachu přejedeme řeku a na 60. km nás vítá malebné podhorské město Lilienfeld s cisterciáckým klášterem. Je přes 800 let starý a pyšní se jednou z největších gotických křížových chodeb v Rakousku.
Traisental Lilienfeld se považuje za kolébku alpského lyžování, neboť zde v roce 1896 přišel Mathias Zdarsky, rodák z Kožichovic na Třebíčsku, na nápad spojit napevno lyže s botami. Pochopil, že je nutné strmé svahy sjíždět oblouky. Učitel a cestovatel, jenž studoval umění v Mnichově a polytechniku v Curychu, si nechal poslat lyže z Norska. Věděl však, že se na lyžích s volnou patou bude po horách těžko pohybovat. Trvalo mu šest let a 200 pokusů, než ocelové vázání, které umožňovalo zatáčet, vymyslel. Ve věži bývalého klášterního opevnění je umístěno Zdarského lyžařské muzeum. Byl to prý asketa a na vzhledu mu nezáleželo. Muzeum však není plné jen vynálezů a příruček spojených s lyžováním, stojí tu třeba také speciální posilovací stroj, který pracuje na stejném principu jako ty dnešní, za něž miliony lidí toužící po dokonalém těle platí spoustu peněz. Zdarsky si také už před více než sto lety vymyslel bazén se solárním ohřevem. A Zdarského další vynálezy? Batoh bez kovové konstrukce, mechanický kartáč na čištění bot, povoz na svážení dřeva z lesa s hranatými zadními koly, aby se nezřítil z kopce... A dokonce lyže uprostřed zúžené, tedy podobné dnešním carvingovým. Pro místní je Zdarsky ikonou.
TraisentalZa Lilienfeldem se Traisen začíná vymaňovat ze sevření Alp, údolí se rozšiřuje a míjíme již také rozkvetlé zahrádky, ovocné stromy a pole. I nadále nás stezka vede podél železniční trati. V obci Traisen se naposledy občerstvíme v restauraci, abychom již bez zastávky projeli rovinatý úsek přes Wilhelmsburg do St. Pöltenu. Váže se k němu velmi dlouhá historie, počátky města spadají do 4. stol. př. n. l., kdy se zde usadili první obyvatelé. Nejvíce historických budov můžeme obdivovat na Radničním náměstí: 500 let starou radnici, Městské divadlo, před jehož vchodem upoutají otisky nohou a rukou, patřící slavnému tanečníkovi Vladimíru Malakovovi. Zvláštní budovou je Ústav anglických slečen, který patří k nejkrásnějším barokním památkám v celé zemi. Na nedalekém náměstí Riemerplatz stojí historické paláce s nádhernými fasádami a dvory. Uličkou se odtud dostaneme na Vídeňskou ulici, kde narazíme na nejstarší lékárnu ve městě, U Zlatého lva, a bývalou měšťanskou nemocnici. Nepřehlédnutelný je rovněž dóm Nanebevzetí Panny Marie se 77 m vysokou věží. Každý čtvrtek a sobotu se ve městě již od roku 1876 konají trhy. Cyklisty, kteří sem přijíždějí po Traisentalské cyklostezce, upoutá moderní vládní čtvrť, ležící přímo u stezky na nábřeží.
TraisentalMezi St. Pöltenem a Dunajem jsou již Alpy minulostí. Vítá nás úrodný kraj s historickými městy Herzogenburg s impozantním barokním klášterním komplexem, vybudovaným nejznámějšími rakouskými barokními staviteli, kde je umístěna velkolepá sbírka umění, a Traismauer nacházející se v místech bývalé římské osady.
To už projíždíme vinařskou oblastí s bohatou tradicí – vinná réva se tu pěstovala již v době bronzové. Určitě nelze opomenout návštěvu jednoho z nesčetných šenků (Heuriger), nejen kvůli jejich rustikálnosti a svérázu, ale také proto, že ta nejlepší vína Traisentalu je možné ochutnat výhradně v šenku! Nejtypičtější pro tuto oblast je Veltlínské zelené, ale také Vlašský a Rýnský ryzlink, Chardonnay a některá červená vína. Tipem budiž naučná stezka s vinnou tematikou v Traismaueru.
Na 111. kilometru přijíždíme na hráz Dunaje, naposledy se ohlížíme k alpským vrcholům a s nohama smočenýma ve veletoku na sebe necháváme působit jeho majestátnost.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2015

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace