Čína - památky UNESCO

Hedvábné cesty

Pro dnešní cestovatele v sobě termín „hedvábná stezka“ skrývá především romantiku a vůni dálek, byť každodenní realita dávných obchodních karavan putujících napříč kontinentem obnášela spíše tvrdé podmínky, dřinu a nebezpečí. V každém případě ale síť obchodních cest, která se pod tímto označením skrývá, měla po zhruba 2000 let obrovský význam nejen pro přepravu nejrůznějšího zboží, ale vytvářela rovněž komplexní komunikační systém umožňující výměnu duchovního bohatství mezi Východem a Západem...

Hedvábné cesty - ČínaLegendární označení vzniklo na Západě až prezident Si Ťin-pching vyhlásil v roce 2013 zádlouho potom, co se usadil prach za poslední karavanou. Termín „hedvábné cesty“ použil jako první baron von Richthofen, německý geograf a kartograf, který v letech 1868–1872 procestoval velkou část Číny a poznatky ze svých cest pak publikoval v obřím díle „Čína – Výsledky vlastních cest a na nich založených studií“ vydaném v sedmi svazcích v letech 1877–1912. Čína tento termín v doslovném překladu jako S'-čchou-č'-lu převzala až poté, co se už běžně používal na Západě. Jeho úspěšné marketingové využívání v turistickém ruchu dostalo aktuálně zcela nový ekonomický rozměr, když čínský prezident Si Ťin-pching vyhlásil v roce 2003 záměr vybudovat novodobou hedvábnou stezku v podobě Ekonomické zóny hedvábné stezky a Námořní hedvábné stezky.
Označení starověkých obchodních cest podle hedvábí bylo logické, ale zároveň zjednodušující. Hedvábí bylo typickým čínským produktem, po dlouhá staletí se nikde mimo Čínu nevyrábělo, zato ale všude sklízelo zasloužený obdiv a vzbuzovalo značnou poptávku. Počátky hedvábnictví v Číně mají kořeny někde v 3. tisíciletí př. n. l., k nejstarším dokladům dálkového obchodu s hedvábím patří hedvábná vlákna nalezená ve vlasech jedné egyptské mumie z 11. stol. př. n. l. V 1. stol. se hedvábí dostalo do římské říše, ve 3. stol. se začaly hedvábné látky tkát i v některých jiných asijských zemích, ale výlučně z hedvábného vlákna pocházejícího z Číny. Tajemství chovu bource morušového a výroby hedvábného vlákna se začalo šířit po hedvábných cestách směrem na západ až během 4. stol. V 6. stol. se dostali první bourci do byzantské říše a postupně se pak hlavně přičiněním Arabů šířili v oblastech kolem Středozemního moře. Během 12. stol. se naplno rozeběhla výroba hedvábí a tkaní hedvábných látek v Itálii, takže význam hedvábných cest pro dopravu hedvábí výrazně klesl...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2018

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace