Čína - památky UNESCO

Jeskyně Dračí brány

Sympatická kulatá tvář, z které vyzařuje vlídnost, laskavost, porozumění, shovívavost, ale také trocha záhadnosti. Měsíčkovitá obočí, sklopená víčka, koutky úst maličko zvednuté v náznaku úsměvu, jakoby záměrně zadržovaného – to je slavná „Mona Lisa Východu“, více než 17 m vysoká socha Buddhy Vairóčany, největší ze zhruba 100 000 buddhistických plastik, které jsou soustředěny v komplexu jeskyní Dračí brány...

Jeskyně Dračí brányAsi 12 km jižně od Luo-jangu protéká řeka I od jihu k severu v kilometrovém úseku mezi dvěma vápencovými kopci, které k ní spadají příkrými stěnami. Symbolická brána k městu se stala místem, kde začaly od konce 5. stol. vznikat buddhistické jeskynní svatyně a chrámy. Většina jich je soustředěna na západní straně, kde díky nim vypadá skalní stěna z dálky jako obří včelí plástev. Tato místa sloužila k provádění různých obřadů, zatímco na východním břehu žili mniši. Rozsah komplexu jeskyní Dračí brány neboli Lung-men je jedním slovem obdivuhodný. Možná, že počet soch uvedený v úvodu článku někoho zarazil, ale opravdu nejde o překlep. Jeskyní a všemožných výklenků je více než 2300 a do výčtu všech zajímavostí je třeba ještě přidat přes 2400 stél a nápisů a více než 60 pagod.
Buddhismus začal do Číny pronikat v 1. stol. př. n. l. z Indie a střední Asie. Zásadní roli v jeho šíření sehrály obchodní cesty souhrnně známé pod označením Hedvábná stezka. Však také ve svých počátcích na území Číny byl buddhismus náboženstvím etnicky nečínského obyvatelstva v okrajových částech země na západě. Společně s vlastním náboženstvím přicházely i jeho různé tradice. Zvyk vytvářet v odlehlých, veškerému světskému ruchu vzdálených horských oblastech jeskyně coby buddhistické chrámy se začal rozvíjet v Indii už někdy ve 3. stol. př. n. l. Jeho prvním výrazným projevem na území Číny se staly jeskyně Mo-kao v oáze Tun-chuang na západním konci dnešní provincie Kan-su, významné starověké křižovatce obchodu i náboženství, pochopitelně na trase Hedvábné stezky. Nejstarší jeskyně s buddhistickou výzdobou tam pocházejí již ze začátku 2. pol. 4. stol., celý komplex ale vznikal postupně a s přestávkami během několika staletí, což platí i pro další místa. Geograficky i chronologicky následují jeskyně Maj-ťi-šan, které leží sice stále ještě v provincii Kan-su, ale o více než 1000 km na jihovýchod od Tun-chuangu. Se spojovacími lávkami přilepenými ke kolmé skalní stěně působí tento komplex úchvatně, navíc oplývá četnými sochami, na kterých se dochovaly zbytky původní polychromie, nicméně k hlavní trojici velkých souborů buddhistických jeskyní v Číně se nepočítá, neboť zahrnuje „jen“ 194 jeskyní a něco přes 7200 soch. Nejstarší z nich pocházejí z přelomu 4. a 5. stol., kdy byla tato oblast součástí království Pozdní Čchin, jednoho ze států v tzv. období 16 království...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2018

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace