Chorvatské pobřeží

Láska na celý život

V Dubrovníku je úplně všechno – středověká historie, dalmatská uvolněnost, filmové lokace, šílený turistický ruch, nejdražší filigránové šperky v celém Chorvatsku, předvádiví zmrzlináři. Cokoliv chcete, máte na dosah...

Země světa - Chorvatské pobřeží - DubrovníkPojďte se mnou, dám vám návod, jak si tohle město, už od roku 1979 součást Světového dědictví UNESCO, zamilovat a hlavně ho milovat po desetiletí pořád stejně. Jsou tu totiž místa a atmosféra, které se nemění. Prozradím vám, co se v nejrůznějších průvodcích tak úplně nepíše.
Dubrovník býval v minulosti velkým rivalem Benátek. Obě města usilovala o stejný cíl – dobře obchodovat. Používala k tomu podobné ekonomické i politické metody, ale do vínku dostala rozdílné přírodní dispozice. Benátky jsou rovina obklopená mořem. Dubrovník v sobě díky rozervaným skaliskům a útesům jedinečným způsobem spojuje drsnou divokost a nonšalantní eleganci. Na každém kroku tu jsou cítit dějiny obranných válek, zasloužených vítězství, racionální politiky i hrdé výjimečnosti. Každý panovník široko daleko si přál ovládat Dubrovník. Už ve 12. stol. byl Dubrovník do značné míry samostatným městským státem, ve 13. stol. se sice dostal pod benátskou svrchovanost, ale od poloviny 14. stol. Dubrovnická republika úspěšně odolávala všem tlakům, byť musela platit tribut tureckému sultánovi. Ovládnout ji se ale nakonec podařilo až Napoleonovi, a to spíše díky souběhu různých historických událostí než vojenské síle.
Do historické části města se obvykle přichází od západu po hlavní třídě Stradun, označované někdy také jako Placa, fotogenické jako málokteré jiné místo. Vstoupíte nejspíš hlavní Pilskou branou a chtěli byste, aby ta nádhera před vámi kompletně rozkvetla, jak je to často vidět na fotkách. Dovoluji si ale připomenout, že ty nejkýčovitější snímky, na nichž se ošlapaná mramorová dlažba leskne jako zrcadlo, jsou pořízeny většinou v noci nebo v zimě. Zkušený cestovatel ví, že k tomu, aby si užil ta nejvytíženější místa, musí je navštívit v době, která masové turistice moc nevyhovuje. Je to jednoduché, stačí si ráno přivstat, nebo sem nejezdit ve vrcholné turistické sezoně.
Hned na začátku třídy Stradun narazíte na obrovskou fontánu. Onofriova kašna pochází z dob, kdy pitná voda bývala ve městech vzácná. Kašna této velikosti byla jednoznačně atributem neobyčejného blahobytu. Své jméno dostala po svém staviteli, který v polovině 15. stol. přivedl vodu do města. Onofrio della Cava postavil několikakilometrový vodovod a hned dvě různé kašny. Do téhle velké přitékalo 70 l vody za sekundu. Dodnes je možné se ve fontáně čvachtat. Pro mne je to největší zázrak v celém městě...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace