Chorvatské pobřeží

Baćinská jezera známá i neznámá

O malebnosti seskupení Baćinských jezer, oživujících krajinu pustých krasových kopců severně od města Ploče, se mnoho návštěvníků jižní Dalmácie může přesvědčit na vlastní oči, a to díky nevelkému parkovišti na Jadranské magistrále. Odtud se lze na ně podívat z výšky, téměř z ptačí perspektivy. Tahle atraktivní scenerie donutí v sezoně k zastávce den co den stovky turistů, ale jelikož většina z nich tudy pouze projíždí a má již připravený program, jen málokdo si najde čas, aby se s jezery blíž obeznámil. I proto na jejich březích není nijak rušno, což je v dnešní době na Jadranu úkaz čím dál vzácnější...

Země světa - Chorvatské pobřeží - Bcinská jezeraNázev Baćinská jezera je společný pro skupinu sedmi natěsno sousedících jezer, z nichž každé má ještě vlastní jméno. Šest jezer – Crniševo, Oćuša, Sladinac, Podgora, Šipak a Plitko – je propojeno úzkými průlivy, takže hydrologicky vzato tvoří jednu vodní plochu, která spolu s plochou osamoceně ležícího nejmenšího Vrbniku zabírá bezmála 1,5 km2. Jezera vznikla krasovými procesy. Jsou to zatopené závrty, jejichž dno leží místy až 30 m pod úrovní mořské hladiny, jde tedy o kryptodeprese.
Původně byla jezera napájena pouze podzemními prameny a srážkovou vodou, měla o něco větší rozlohu a odtok skrze několik ponorů ve zkrasovatělých horninách při březích. Při silných přívalových deštích se však často rozlévala do okolních polí a ohrožovala i místní usedlosti, a proto byl na počátku minulého století z jižního okraje jezera Sladinac prokopán 600 m dlouhý kanál, kterým od roku 1913 může nadbytečná voda odtékat do moře. Kanál prochází okrajem obce Baćina, jež dala jezerům jméno, a ústí na okraji přístavního města Ploče, jehož zástavba dnes již s Baćinou skoro splývá. Po dokončení tohoto vodního díla, které představovalo první ze dvou velkých lidských zásahů do zdejšího přírodního prostředí, hladina jezer poklesla o několik metrů do úrovně, převyšující výšku mořské hladiny o necelý metr. V důsledku toho se osamostatnilo jezero Vrbnik, ale mnohem podstatnější byly změny složení jezerní vody, jelikož za určitých situací mohla do jezer pronikat slaná voda z moře. Tím se zároveň otevírala cesta různým druhům mořských živočichů, především rybám. Z nich tu v největším počtu zdomácněli úhoř a cípal šedý...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace