Chorvatské pobřeží

Malý – a přece velký

Oválný ostrůvek, na němž se rozkládá historické centrum Trogiru, je maličký, nějakých 500 m na délku a 250 m na šířku. Co městu schází na velikosti, to bohatě dohání svým kulturně-historickým významem. Bez přehánění můžeme konstatovat, že Trogir je nejlépe zachovalým středověkým městem na východním pobřeží Jadranu a v architektonickém i uměleckém kontextu jedním z nejdůležitějších měst u Jaderského moře vůbec...

Země světa - Chorvatské pobřeží - TrogirStředodalmatský Trogir leží asi 20 km západně od Splitu. Dnešní město má tři části. Ty moderní se rozkládají na pobřeží a na špičce protilehlého ostrova Čiovo odděleného od pevniny Trogirským průlivem. V jeho nejužším místě leží ostrůvek s historickým jádrem města. Přes úzký kanál Foša, po obou stranách lemovaný množstvím zakotvených člunů, z něj vedou na pevninu krátký most a lávka pro pěší, na druhé straně směřuje delší most na Čiovo.
Právě z mostu na Čiovo se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na středověké centrum. Na konci ostrova stojí šedá masa pevnosti Kamerlengo, kterou začali stavět Benátčané hned poté, co se v roce 1420 zmocnili města. Její nejvyšší věž slouží jako vyhlídka, na nádvoří se přes léto konají nejrůznější kulturní akce. U pevnosti začíná široká nábřežní promenáda s palmami, která probíhá podél částečně zachovaných městských hradeb po celé jižní straně ostrova. V Mořské bráně se tu dokonce dochovala originální dřevěná vrata z 16. stol. pobitá hřeby. Vedle brány stojí přitisknuta z vnější strany k hradbám malá loggia, v níž přespávali ti, kteří se nestihli dostat do města dříve, než se jeho brány na noc uzavřely.
Jakmile vstoupíme do města, a je jedno, zda Mořskou branou na jihu nebo Pevninskou na severu, dýchne na nás dávná minulost. Právě v téhle východní části ostrůvku vznikla první řecká osada, kterou v 3. stol. př. n. l. založili kolonisté z Issy na ostrově Vis a pojmenovali Tragurion neboli „ostrov koz“. V římské době bylo město v čilých stycích se Salonou i s nedalekou veteránskou kolonií Siculi. Dodnes je patrný průběh dvou hlavních, na sebe kolmých ulic římského města, u jejichž křižovatky se rozkládalo fórum. Pro současnou podobu historického centra bylo nejvýznamnější období 12.–15. stol., kdy zde vznikl jedinečný soubor světské i církevní románské a gotické architektury, doplněný posléze o některé stavby renesanční a barokní z benátské doby. Soubor tak jedinečný, že celé historické centrum bylo v roce 1997 zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2020

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace