Chorvatské ostrovy

Sympaticky nehostinný Pag

Takhle blízko moře jsme dovolenou ještě netrávili. Stačilo seběhnout po schodech mezi keři a borovicemi k pláži z hrubého písku. Nejlépe ráno, když se den teprve probouzel, vzduch se vlnil příjemným vánkem a sluníčko nabíralo síly k celodennímu běsnění. U vody jsme se pozdravili se sympatickými domácími. Verica s Nenadem si u stolečku vychutnávali ranní kávu. „Teď ráno je voda nejlepší,“ povzbuzoval nás Nenad, když jsme se osmělovali před prvním ponořením. Stačila tři tempa a už jsme se cítili báječně...

Ostrov PagPodlouhlý štíhlý Pag se táhne podél pevniny na rozhraní Kvarneru a severní Dalmácie. Odděluje ho od ní Velebitský kanál. Směrem na volné moře se vyskytuje několik menších ostrovů, jako například Vir, Silba nebo Molat. Na délku má Pag zhruba 60 km, šířka se pohybuje od 2 do 10 km. Dostali jsme se na něj trajektem, který pendluje mezi pevninskou obcí Prizna a Žigljenem na Pagu. „Kdybyste přijížděli od jihu, od Zadaru, přejeli byste jednoduše na ostrov po mostě. Postavili ho v 70. letech minulého století,“ vykládá nám Nenad, když nás s Vericou první večer vítají skleničkou travarice. Na první pohled Pag odrazuje svým pustým skalnatým povrchem, který vyhlíží jako měsíční krajina. Nehostinné skály, téměř žádná vegetace. Holá a kamenitá je značná část jeho povrchu. Přes kopce oblých tvarů se v pravidelných rozestupech táhnou kamenné zídky, jimiž Ostrované kdysi vyznačili hranice svých pozemků. Hnědožlutá krajina tak připomíná krunýře pásovců, které v kombinaci s nádherně modrou hladinou moře působí velmi pitoreskně.
Neúrodné krasové oblasti jsou porostlé pichlavou macchií. K zemědělskému využití se hodí jen asi šestina plochy Pagu. „Chladná bóra fouká od pevniny, vinná réva, zelenina a ovoce se dají pěstovat jen v údolích na straně k otevřenému moři, na místech zvaných polje, nebo přímo u moře,“ říká Nenad. „Jeďte se podívat na Lun, tolik olivovníků jste ještě neviděli.“ Na nejsevernějším výběžku Pagu se nachází největší olivovníkový háj v Chorvatsku. Na ploše 24 ha kolem vesniček Lun a Tovarnele jich tam roste na 80 000. V půdě zdejšího neúrodného krasu se kořeny košatých stromů vysokých až 8 m proplétají s kamenem a kmeny se po vytrvalém působení silného větru kroutí do prazvláštních bizarních tvarů. Dendrologové stáří zhruba patnácti set nejstarších stromů odhadli na úctyhodných tisíc let. Lunské olivovníkové háje jsou tak světovým přírodním unikátem, který vyniká genetickou čistotou planých jedinců. Nikde jinde se jich totiž nezachovalo v jejich přírodním prostředí tolik jako na Lunu. Botanický význam je tak důležitý, že UNESCO zařadilo háje na Lunu mezi světové biosférické rezervace. Majitelé hájů, sdružení do Družstva lunských pěstitelů oliv, produkují ročně 70 000 l velmi kvalitního oleje. Z jednoho stromu sklízejí více než 300 kg oliv, z nichž získají přibližně 30 l oleje...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace