Český ráj

Nejznámější české trosky

Dvě věže na čedičových sucích se hrdě vypínají nad okolní krajinu Českého ráje. Ta východnější je vyšší, západnější o něco nižší. Jejich jedinečná silueta je považována za dominantu Českého ráje. V dobách minulých se tady na Troskách dály takové věci, že se o nich vykládají povídačky dodnes...

.

Podle jedné pověsti jsou vrcholky dvě zkamenělé děti, které proklela zlá macecha. Když se dlouho nevracely od studánky, kam je poslala pro vodu, zlostně zaklela: „Kéž byste tam zkameněly, vy nezdárné děti!“ Kletba se naplnila a od té doby stojí v okolní širé rovině dva vrcholky. Tak prý vznikly Trosky, snad nejznámější trosky v Čechách, které tak byly nazývány kupodivu i v době, kdy hrad umístěný mezi čedičovými suky stál ještě nepoškozen.
Hrad Trosky (6/12) dal postavit kolem roku 1380 Čeněk z Vartemberka, aby si zajistil své statky na Jičínsku. Jádro hradu bylo převážně dřevěné. Z jihu jej chránil prudký svah, ze severu předhradí. Na obou okrajových skalních vrcholech byly postaveny zděné obytné věže. Podle jedné legendy dostaly věže Panna a Baba svá jména po dvou ženách, které v té době na Troskách žily. Ty, ač příbuzné, se tak nenáviděly, že se každá usídlila v jedné věži. Na té západní bydlela kališnice Markéta, vdova po Otovi starším z Bergova, na východní její vnučka Barbora, která byla zapřisáhlou katoličkou. Kvůli různosti víry se neustále hádaly, spílaly si a křičely. Konec každodenním hádkám učinila až smrt báby Markéty. Barbora se slzami v očích pohlížela do oken osiřelé protější věže. Až nyní, když se neměla s kým hádat, se cítila úplně nešťastná a krátce nato zemřela. Dosud se však prý za bouřlivých nocí z věží ozývá pláč a sténání...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace