Český ráj

Co jinde nemají

„Byl hodný pán, byl moudrý pán / pan Humprecht Černín z Chuděnic. / Snad na nás nepomyslil sic, / však přece budiž opěván, / jen dobré o něm, zlého nic. / Neb vystavěl nám nad Sobotkou hrad / pan Humprecht Černín z Chuděnic.“ Takhle veršoval Fráňa Šrámek ve sbírce Splav na začátku básně věnované zámečku na okraji Sobotky, který už 85 let jeho rodnému městu patří...

.

Obcí vlastnících hrad či zámek je víc, jako nemovitost opěvovaná básníkem také není Humprecht (22/3) jediný, ale kolik znáte zámků, jež mají podobu dvou do sebe vsazených elipsoidů a na špičce střechy turecký půlměsíc? Já vím pouze o jednom – a o něm vám teď budu chvíli vyprávět.
S Humprechtem jsou spojena dvě tvrzení, jež spolu asi vznikem souvisela a v minulosti se opisovala z jedné publikace do druhé. Zvláštní tvar Humprechtu je prý tak nápodobou Galatské věže v Istanbulu a půlměsíc na vížce připomíná turecké věznění zakladatele zámku. Není a nepřipomíná. Inspiraci k neobvyklé stavbě je třeba hledat v Itálii, a nejen proto, že jejím architektem byl Carlo Lurago, původem Ital a dílem jeden z nejvýznamnějších barokních architektů u nás. Zakladatel zámku, výše citovaný Humprecht Jan Černín z Chuděnic, nejen že do Itálie směřoval na svou kavalírskou cestu a s tamní architekturou se pak znovu dobře seznámil, když v letech 1660–1663 působil jako vyslanec císaře Leopolda I. v Benátkách, ale italská kultura ho okouzlila a on všemožně podporoval její pronikání k nám. A co víc (a hlavně) – oženil se s Italkou, Dianou Marií, hraběnkou di Gazoldo, dvorní dámou císařovny Eleonory. Zřejmě právě jí k potěše rozhodl se Humprecht Černín ke stavbě zámečku v této podobě, ale marně. Krasavice, považovaná některými svými současníky za nejkrásnější ženu světa, sice dala Humprechtovi dva syny, ale v Čechách si nikdy nezvykla a někdy v době, kdy se zámeček začínal plánovat, svého manžela opustila...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2011

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace