Země Světa | Archiv | 3 - 2014 - Česko - technické památky

Česko - technické památky

3 - 2014 - Česko - technické památky

březen 2014

Články v tomto čísle:

Praktické a atraktivní

technickeCR-uvodM.jpg

K přírodním krásám a uměleckým dílům přistupují v posledních letech stále výrazněji v roli hybatelů cestovního ruchu památky technické. Jejich obliba coby výletních cílů a netradičních míst k trávení volného času započala v západní Evropě, odkud se ale rychle rozšířila i k nám...

Ocelové panorama

VitkoviceM.jpg

Arcivévoda Rudolf Jan Habsburský, bratr císaře Františka I., chtěl údajně završit svou závratnou církevní kariéru na papežském stolci. Osud však horlivého katolického hodnostáře, ale zároveň i schopného manažera, nasměroval jinam. Kardinál a olomoucký arcibiskup se stal podnikatelem a vybudováním hutě ve Vítkovicích se zasloužil o rozvoj celého kraje...

Ztepilé krasavice

rozhlednydM.jpg

Údaje o tom, kolik u nás existuje rozhleden, se různí, nejčastěji se ale pohybují v rozmezí od tří set padesáti do čtyř set padesáti – samozřejmě záleží, co vše se v daném případě počítá, zda i rozhledny nepřístupné, pobořené apod. Ať tak anebo jinak, jisté je, že vzhledem k velikosti území nás každý takový počet řadí mezi světové velmoci a za to můžeme děkovat zejména dvěma vlnám výstavby vyhlídkových objektů. Tu první vzedmul na přelomu 19. a 20. století ohromný rozvoj turistiky, zatímco druhou zvedlo o sto let později překotné budování celulárních sítí telefonních operátorů. A přestože sítě už mají několik let víceméně definitivu, nové rozhledny nadále utěšeně přibývají i bez symbiózy se stožáry vysílačů...

Nenápadný Nymburk

NymburkbM.jpg

Polabská nížina, Postřižinské pivo, mužský basketbal, tréninkové sportovní centrum, na jednu stranu pár kilometrů do Hrabalova Kerska, na druhou do Poděbrad, co jsou na srdce. Takhle nějak funguje obecné povědomí o královském městě Nymburce. Pokud si teď kladete otázku „a kde jsou ty památky?“, je tenhle článek přesně pro vás...

Světový unikát

krumlovskedM.jpg

V rozlehlém areálu českokrumlovského zámku stojí až na pátém nádvoří nijak nápadný dům, sevřený mezi Plášťovým mostem a tzv. Renesančním domem. Cestou do zámecké zahrady se dá docela snadno přehlédnout, ale to by byla chyba. Jde totiž o zámecké barokní divadlo, klenot, k němuž se na celém světě jen obtížně hledá rovný...

Olomoucké kašny a orloj

OlomoucbM.jpg

Hanácká metropole je zaplněna památkami nejrůznějšího druhu. Mezi těmi technickými, které však zároveň významně přesahují do oblasti umělecké, vystupuje nápadně do popředí soubor barokních kašen, a zapomenout bychom neměli přes veškerou jeho excentricitu ani na zdejší orloj...

Pro krásu a odpočinek

LednicebM.jpg

Už v 17. stol. si začala šlechta v evropských zemích severně od Alp zřizovat u svých sídel zvláštní stavby, v nichž měly přezimovat teplomilné dřeviny, rozestavěné v teplé části roku v zahradě či jinde kolem sídla pod širým nebem. Od počátku 19. stol. se začal v Evropě se stále větším nadšením používat nový stavební materiál – litina. Tam, kde se tyto fenomény potkaly, vznikaly zajímavé a oku lahodící skleníky, představující ve své době vrchol technických vymožeností. U nás je takovou stavbou zámecký skleník v jihomoravské Lednici.

Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka

zeleznicnimM.jpg

Lužná-Lišany, dnešní Lužná u Rakovníka, byla důležitou železniční stanicí již při zprovoznění úseku Buštěhradské dráhy z Lán do Chomutova v roce 1871, neboť tu byla zřízena výtopna s vodárnou. Ta musela být časem kvůli vzrůstajícímu provozu nadvakrát podstatně zvětšena a navíc byla rozšířena o dílenské haly, které pak na sklonku parní éry prodělaly proměnu v opravnu motorových lokomotiv. Celý tento areál s několika budovami, jenž se rozkládá v trochu zastrčené, ale o to půvabnější poloze na okraji lesa při východním konci nádraží, nakonec prošel ještě jednou reinkarnací. V roce 1999 jej České dráhy proměnily v depo svých historických vozidel a současně v muzeum...

Kampa a její mlýny

KampaaM.jpg

Kampa má tradičně pověst rázovitého kousku Prahy, její parková část je vyhledávanou zelenou oázou, na tu zastavěnou přinejmenším pohlédne z Karlova mostu každý turista, který metropoli navštíví, milovníci moderního umění si rychle našli cestu do stejnojmenného muzea. Málokoho ale už dnes napadne, že tenhle umělý ostrov u malostranského břehu Vltavy, který před několika lety uživatelé celosvětového turistického internetového portálu Virtual Tourist vybrali jako druhý nejkrásnější městský ostrov na světě, vznikl kvůli mlýnům...

Čekání na nepřítele

PlessM.jpg

v roce 1778 znovu vpadla na území Čech pruská vojska, znamenalo to začátek války o dědictví bavorské. Rakušané vedení generálem Laudonem Prušáky v severovýchodních Čechách zadrželi. Královéhradecká pevnost s ještě mokrým zdivem rakouským jednotkám moc nepomohla, ležela hluboko ve vnitrozemí. Následné poziční boje se údajně odehrávaly v podhorských brambořištích, podle jiných pramenů se vyhladovělí vojáci živili nezralými hlízami. Do dějin tak tato válka vešla jako bramborová a definitivně rozhodla o stavbě pevnosti Ples...

Sejdeme se u Hučáku

HucakM.jpg

Až budete v Hradci Králové hledat vodní elektrárnu na Labi, ptejte se na Hučák. Znají ji tak všichni Hradečané. Po mostě přes řeku se kolem unikátní technické památky vozili v kočárku do Jiráskových sadů. Do parku na soutoku Labe a Orlice chodili na rande a pak zase se svými dětmi na nedělní procházky. Když vám někdo v Hradci řekne „sejdeme se u Hučáku“, spolehlivě vás bude čekat na mostě u elektrárny...

Majrovka

MajrovkaM.jpg

Koncem června roku 2002 vyjel z těžní klece dolu Schoeller poslední vůz naložený narubaným uhlím, a tím se uzavřela více než dvousetletá historie dolování v Kladenském kamenouhelném revíru. Nebyla to historie ledajaká, těžba uhlí změnila tvářnost Kladenska i život jeho obyvatel od základu a ruku v ruce s železárnami a ocelárnami pozdvihla Kladno mezi nejprůmyslovější města Rakouska-Uherska a následně Československa. Důlních děl různého rozsahu tu existovalo na půldruhého sta, většina z těch méně významných však již dávno zanikla. V novém tisíciletí, s tím, jak se Kladensko zbavuje svých industriálních rysů, postupně mizí i pozůstatky těch zbývajících, a tak poslední obsáhlejší připomínkou zdejší slavné „černé“ minulosti zůstává důl Mayrau, lidově zvaný Majrovka...

Chvála chmele

ZatecMM.jpg

Cesta labyrintem mezi napěchovanými jutovými žoky je dlouhá, ale komu by to vadilo, hledá se poklad! Z nápisů nastříkaných přes šablony na pytlích navíc voní dálky – San Francisco, Cairo, Buenos Aires, Vladivostok, Panama… Prkna pod nohama, nad hlavou krásný trámový strop. A pak to přijde: konec labyrintu, třpyt a lesk, byli jsme úspěšní, našli jsme ho. Ale nejsou to drahé kovy ani peníze, nýbrž něco daleko vzácnějšího: chmelová šiška z českého křišťálu...

Podolské vodárně bude již 85 let

vodarnaPM.jpg

V letošním roce uplyne 85 let od doby, kdy se začala v Praze-Podolí postupně uvádět do provozu nová úpravna vody...

Historický odkaz bílého zlata

DobroviceM.jpg

V Dobrovici na Mladoboleslavsku stojí jeden ze sedmi stále fungujících cukrovarů v České republice, který je největším a nejmodernějším nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Zároveň jde o nejstaršího činného výrobce cukru v Evropě, protože cukr se tu začal vyrábět již v roce 1831...

Nejvýš stojí Anežka

PostovnaM.jpg

Technicky pozoruhodná stavba stojí od roku 2007 na vrcholu naší nejvyšší hory Sněžky – poštovna Anežka...

Berlova vápenka

BerlovkaM.jpg

První písemné zprávy o zpracování vápence v Čechách pocházejí z 10. století. V kraji Železných hor je použití vápenné malty prokázáno při budování hradu Lichnice ve 13. století. Z obydlí lamačů kamene vznikla osada Prachovice, pojmenovaná podle vápenného prachu. Stejný původ má i název obce Vápenný Podol...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace