České baroko

V libosadě Apollóna a jeho Múz

„Díky němu se tato krajina stala libosadem Apollóna a jeho Múz, jež po okolí šíří tak sladké souzvuky, že se zdá být krásným útočištěm rozkoší,“ tak pěla nymfa v holdovací serenatě Nel giorno natalizio. Složil ji v roce 1732 František Antonín Míča k narozeninám hraběte Jana Adama z Questenbergu, v jehož službách působil jako komorník a kapelník. Hrabě byl oním dobrodincem a libou krajinou jeho jaroměřické panství...

Sala terrena s iluzivní výmalbou, jejíž použití bylo v baroku velmi oblíbenéMezi barokními velmoži, kteří pobývali velkou měrou na území naší země, vybudovali zde honosné sídlo srovnatelné s vrcholnými díly zahraničními a vydržovali skvělý dvůr, jenž byl významným centrem soudobé kultury a umění, vystupují do popředí dva – Jan Adam z Questenbergu a František Antonín Špork. Šporkovi je věnován článek o Kuksu, Jana Adama z Questenbergu si připomeneme v souvislosti se zámeckým areálem v Jaroměřicích nad Rokytnou, malém městečku asi 13 km jižně od Třebíče.
Questenbergové patřili k nižší německé šlechtě a do našich zemí se dostali jako věrní stoupenci Habsburků po Bílé hoře. Zatímco Kaspar Questenberg se stal opatem premonstrátského kláštera na Strahově a podařilo se mu převézt do Prahy z protestantského Magdeburgu ostatky zakladatele řádu, sv. Norberta, jeho bratr Gerhard, císařský tajný rada a viceprezident dvorní válečné rady, získal za své služby dědičné jmění v Čechách (mj. zámek v Bečově nad Teplou), na Moravě a v Dolním Rakousku. Konkrétně Jaroměřice koupil za výhodnou cenu jako konfiskát v roce 1623. V té době tu stál renesanční zámek z počátku 2. pol. 16. stol., s nímž se dlouho nic nedělo. Gerhard v Jaroměřicích nežil a až na novou sýpku také nestavěl. To se změnilo za jeho syna Jana Antonína, který v obci nechal postavit loretánskou kapli s křížovou chodbou, klášter servítů a špitál s kaplí sv. Kateřiny. Rozhodující postavou pro vznik jednoho z největších barokních zámků nejen u nás, ale v celé Evropě pak byl jeho syn Jan Adam, poslední Questenberg vůbec...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2017

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace