Černá Hora

Jací jsou Černohorci

Černohorci ještě stále ctí mnohem hlubší životní hodnoty, než jaké nabízí povrchnost konzumní společnosti. V jejich životní filozofii jsou pořád hluboce zakořeněny lidskost, čest a hrdinství. Mentalitu Černohorců není možné poznat a pochopit bez odkazů na jejich minulost...

Jací jsou Černohorci

Černohorci jsou silně svobodomyslným národem. Jejich junáci se svou odvahou proslavili jak za Turků, tak v 1. sv. válce proti Rakušanům a zejména ve 2. sv. válce, kdy vedle Srbů tvořili jádro Titovy národně osvobozenecké armády. Tehdy skutečně naplnili známá Titova slova: „Mi tudje nećemo a svoje nedamo.“ (My cizí nechceme, ale svoje nedáme.) I dnes si je může přečíst každý návštěvník starobylého Kotoru vytesaná v kameni nad hlavní vstupní bránou do města. Jako většina „Jugoslávců“, i mnozí Černohorci zbožňovali svého velkého vůdce z 2. sv. války a později prezidenta Josipa Broze Tita. I přes jeho některé odhalené chyby ho dodnes ctí mnozí jugonostalgové a ve svých domácnostech mají stále vystaveny jeho portréty.
Černohorci cítí silnou vzájemnost, soudržnost a pospolitost zřejmě proto, že jsou malým národem. Je až neuvěřitelné, jak se navzájem znají. Když se potkají dva Černohorci a sdělí si svá příjmení, obvykle se zaradují a obejmou, neboť téměř vždy znají někoho z rodu toho druhého a ví, odkud, z kterého kraje, pohoří, vesnice pochází. Už od dávných dob se znaly jednotlivé oblasti v Černé Hoře podle plemen – rodů, které tam žily. I vesnice a horské osady nesou názvy rodů, které je založily a žijí tam dodnes. Příkladem mohou být turistům známá letoviska na pobřeží Bečići nebo Rafailovići. Jejich názvy samy napovídají, které rody je založily. Taktéž některá černohorská pohoří nesou názvy starých rodů, které tam žijí od pradávna dodnes. Například na severovýchodě země blízko albánské hranice se táhne pohoří Vasojevića Komovi, kde i dnes potkáte Vasojeviće. Nebo Kučki Komovi patří Kučanům. Podél pobřeží Jadranu se táhne pohoří Paštrovići, v podhůří Orjenu nad bokou Kotorskou horské pásmo Krivošija, kde žijí Krivošijané, proslulí tím, že nejdéle ze všech černohorských rodů, téměř až do konce 19. stol., provozovali krevní mstu. S tímto jevem museli po staletí bojovat černohorští vladykové a později knížata, kteří usmiřovali a ukázňovali jednotlivé znesvářené rody a zakazovali i pod zákonem krevní mstu, aby sjednotili Černohorce pro boj s Turky...

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2014

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace