Bretaň

Cestou po Finistère – od malířů z Pont-Aven k mysu Pointe du Raz

Na kopci nad estuárem řeky Aven leží městečko, o kterém se říkávalo: „Pont-Aven, slavné to město, má čtrnáct mlýnů a patnáct domů...“ Město, známé také svými máslovými sušenkami, okouzlilo v minulosti mnohé malíře...

Země světa - Bretaň - FinistereJako první ho „objevil“ v 60. letech 19. stol. americký malíř Henry Bacon a záhy poté se městečko stalo vyhledávaným letoviskem kosmopolitní umělecké společnosti. Všichni obdivovali místní světlo, malebné krajinky a meandry řeky Aven, mořský příboj v západu slunce, zdejší obyvatele i prostou jednoduchost života zde. Mnozí se usadili v hotelu des Voyageurs, který provozovala Julia Guillou. V 80. letech 19. stol. přišla do Pont-Avenu druhá vlna malířů, mezi nimi v létě 1886 i Paul Gauguin. Pravidelně se sem pak vracel až do roku 1894 a namaloval zde některá ze svých nejslavnějších děl, například Žlutého Krista nebo Krásnou Angelu. Společně s Émilem Bernardem, Meijerem de Haanem a Paulem Sérusierem tu Gauguin experimentoval s novou koncepcí, založenou na zjednodušení tvarů, plošném používání barev a využívání kontur k ohraničení jednotlivých motivů. Tato tzv. pontavenská škola dále rozvinula impresionismus směrem k syntetismu. Paul Sérusier zde vytvořil kolem roku 1888 pod vlivem Gauguina obraz Krajina s lesem lásky v Pont-Aven, který se považuje za definující dílo tohoto stylu.
Scény ze života v přístavech a drsná krása bretaňského pobřeží umělce vždy fascinovaly. K jejich nejoblíbenějším místům patřila města jako Cancale, Concarneau, Douarnenez nebo Brest. Ostrov Belle-Île okouzlil Moneta, Picasso maloval v Dinardu. Umělce zajímaly nejen rozmanité přírodní krásy pobřeží, ale i zdejší obyvatelé se svými náboženskými zvyky. Do Bretaně jezdili za inspirací často také čeští umělci. V prvé řadě je třeba připomenout Jana Zrzavého, který Bretaň navštívil několikrát, například Camaret-sur-Mer nebo ostrovy Bréhat a Sein. Okouzlen zvláštním světlem a nebem i neuvěřitelnou jasností krajiny, namaloval zde větší počet obrazů. Obzvlášť si zamiloval ostrov Sein, který si později oblíbila také malířka Toyen. Zrzavý se dokonce v Bretani hodlal usadit. Psal o ní: „Je tam burácející moře, řvoucí rackové a vítr – jen živly samy.“ Způsob, kterým zachycoval zdejší krajinu, se proměňoval. Zpočátku je pestrobarevná, postupně mistr zjednodušuje a schematizuje. Alfonse Muchu, který maloval bretaňské vesničanky v typických černých šatech s bílými čepci, možná zlákal k návštěvě přímo Gauguin, s nímž se přátelil, možná to ale bylo na popud herečky Sarah Bernhardtové, jež si nechala na Belle-Île postavit zámeček a zvala tam své přátele...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace