Bodamské jezero

Schaffhausenské požitky

Schaffhausen, hlavní město stejnojmenného nejsevernějšího švýcarského kantonu, nabízí spolu se svým okolím cestovatelům spoustu nejrůznějších krás, zajímavostí a požitků ducha i těla...

Bodamské jezero - SchaffhausenO šestatřicetitisícovém Schaffhausenu se říká, že patří k nejzajímavějším švýcarským městům vůbec. A právem. Kompaktní historické centrum nabízí přehlídku převážně renesančních domů s nejrůzněji tvarovanými a zdobenými arkýři a často také s malbami na fasádách, byť v některých případech nově přemalovanými ve 20. stol. podle původních vzorů. Arkýřů byste napočítali 171, což je nejvíce v celém Švýcarsku. Polygonální dřevěný arkýř z třetí čtvrtiny 16. stol. nechybí ani na domě U Rytíře (Zum Ritter) v ulici Vordergasse, jednom z nejhezčích ve městě. Nejen jeho hlavní průčelí, ale i boční fasádu do ulice Münstergasse zdobí téměř kompletně fresky, jež v letech 1568–1570 vytvořil zdejší slavný malíř Tobias Stimmer a zobrazil na nich především občanské ctnosti v zrcadle antické mytologie. Tvrdí se o nich, že to jsou z uměleckohistorického hlediska vůbec nejvýznamnější renesanční fresky severně od Alp. Zub času však na nich nemilosrdně zapracoval, a tak byly jejich poničené zbytky v roce 1935 sejmuty, vystaveny v muzeu a na domě nahrazeny kopiemi, které v duchu originálů mistrovsky provedl Carl Roesch. V době, kdy vznikly původní fresky i arkýř, přestavoval dům rytíř Hans von Waldkirch, původní stavba pocházela už z roku 1492, o čemž svědčí dochovaná řada gotických oken v prvním patře.
Další pozoruhodné domy stojí v ulici Vorstadt – třeba U Zlatého vola (Zum goldenen Ochsen), původně hostinec, pak honosné sídlo rodiny Hagelochových s bohatě zdobeným arkýřem s alegoriemi pěti smyslů v podobě krásných dívek a nástěnnými malbami z 1. pol. 17. stol. namísto starších fresek, opět s antickými hrdiny a také historií Babylonu. S pozoruhodným námětem se setkáme na freskách v průčelí domu U Velké klece (Zum grossen Käfig), kde neznámý autor vymaloval v roce 1675 triumfální průvod turkického dobyvatele Timura neboli Tamerlána, v němž je vezen zavřený v kleci turecký sultán Bayezîd I. Jakkoli tento námět svádí k myšlenkám na pojmenování domu, což s oblibou používají i místní průvodci, název domu je ve skutečnosti zřejmě daleko starší a vznikl podle toho, že v těsné blízkosti stála ve středověku coby součást městských hradeb věž Kefiturm, sloužící jako vězení, dnes již zbořená...

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace