4 - 2009 Anglie 2

České stopy v srdci Anglie

Zalistuje-li ostrovní řidič příručkou místní Automobilové asociace, která obsahuje informace snad o všech britských obcích a městech, může se dočíst, že vesnice Wingrave je spojována s rodinou Rothschildů, ale také že v ní za války žil český vlastenec Jan Masaryk. Pro autory publikace tak byl zřejmě československý exilový ministr zahraničí známější než prezident Edvard Beneš, který měl sídlo v nedalekém Aston Abbotts. O něm však překvapivě pomlčeli...

.

Od konce roku 1938, kdy se uchýlil do Spojeného království, žil Edvard Beneš v londýnské čtvrti Putney, v domku číslo 26 v Gwendolen Avenue. Těžké nálety německé Luftwaffe na britskou metropoli jej však přinutili hledat „útočiště“ na venkově. Přítel Československa Anthony de Rothschild využil své místní znalosti a našel pro něj bezpečnou rezidenci v hrabství Buckinghamshire. Do vesničky Aston Abbotts přijel Edvard Beneš 13. listopadu 1940. Před starobylou budovou bývalého opatství jej tehdy přivítal člen britské vlády Hugh Dalton, Bruce Lockhart, pověřený stykem s čs. vládou, a Reginald Leeper, jeden z ředitelů Útvaru zvláštních operací (SOE), který sídlil v nedalekém Woburnu.

Aston Abbotts mělo pro nejvyššího československého představitele ideální, přímo strategickou polohu. Leží například pouhých osm mil od Chequers, venkovského sídla britských premiérů. Ani do Londýna to není daleko, jen 40 mil, ale během války trvala cesta autem jeden a půl hodiny. Pracovnu si Edvard Beneš nechal zřídit v bývalém kulečníkovém sálu. Psal tam své projevy i paměti. Obvykle v Aston Abbotts pracoval o víkendech, v pondělí a po večerech, nebo když neměl žádné povinnosti v Londýně. Na zahradě bývalého opatství pořádala prezidentova manželka, paní Hana čajové dýchánky. Ve vzácných chvílích volna se na krásném anglickém trávníku hrával dokonce kroket.

Prezident tu přijímal i významné zahraniční hosty, například norského krále Haakona VII. či holandskou královnu Wilhelminu (Vilemínu). Navštívil jej i nejvyšší představitel Svobodných Francouzů, generál Charles de Gaulle, který měl své venkovské sídlo v sousedním hrabství Hertfordshire, v nedalekém Asheridge Park.

Spolu s prezidentem se do Buckinghamshiru odstěhovali také českoslovenští vojáci, kteří měli za úkol jej strážit. „V listopadu 1940 jsme byli v Aston Abbots nejprve pouze dva a jen v tomto počtu jsme se museli střídat ve stráži, i když náš oddíl měl dvanáct mužů, později dvacet čtyři,“ vzpomínal před časem Martin Barančič (zemřel 3. března 2008 ve věku nedožitých 95 let), který v tomto venkovském sídle strávil své druhé válečné Vánoce. Naši vojáci spali nejprve ve stanech, později ve dvou montovaných vojenských chatách. Obě se kupodivu zachovaly až do dnešních dnů, ale areál bývalého opatství je veřejnosti nepřístupný. Dodnes tu také roste lípa slavnostně zasazená 28. října 1943.

Přístupný je však pochopitelně místní farní kostel sv. Jakuba, jehož počátky spadají až do 13. století. Do něj chodívali i českoslovenští vojáci, na prostranství před ním uspořádali dokonce několik slavnostních „minipřehlídek“. Najdeme tu také vývěsní štít hostince Royal Oak ze 17. století. Za války tento „pub“, který byl v majetku Billa a Audrey Williamsových, často navštěvovali i naši chlapci, vypili v něm nejeden drink, navázali mnohá přátelství. Jedno dospělo až ke sňatku – sestra hostinského Pamela se v roce 1944 provdala za českého vojáka Karla Spálenku. Hostinec byl však v roce 2003 uzavřen.

Edvard Beneš se s Aston Abbotts naposledy rozloučil 10. března 1945, aby se přes Moskvu vrátil zpět do vlasti. „Zbyl“ tu po něm například globus, jenž daroval o Vánocích roku 1942 místní škole. Uchovává jej Buckinghamshire County Museum v městečku Aylesbury. Nejviditelnější českou stopou je však v těchto místech zděná autobusová zastávka, dodnes používaná, kterou nechal Edvard Beneš postavit na rozcestí přibližně na polovině cesty z Aston Abbotts do dvě míle vzdáleného Wingrave. Vybudovala ji místní firma Messrs Fleet & Roberts a slavnostní předání se konalo v sobotu 15. dubna 1944, prezidenta zastupoval jeho kancléř Jaromír Smutný.

Stejně jako někdejší rezidence prezidenta v Aston Abbotts je dnes veřejnosti nepřístupné i venkovské sídlo československé exilové vlády ve Wingrave.  V Old Manor House je totiž nyní škola pro mentálně postižené děti... Tento komplex nechala postavit v letech 1876 až 1878 Hannah de Rothschild. Za války si jej československá vláda pronajala za 20 liber týdně od Mary Eveline Stewart-Freeman, která tehdy sídlo vlastnila. V klidném venkovském prostředí se konala mnohá důležitá zasedání, četné víkendy trávil ve Wingrave také Jan Masaryk. Viditelná česká stopa v této vesnici je však mnohem mladší. Na návsi najdeme dřevěnou lavičku věnovanou koncem minulého století českým prezidentem Václavem Havlem. Na věnování nechybí pod podpisem ani jeho oblíbené srdíčko. Připomeňme, že darování podobných laviček patří k tradičním a velmi příjemným anglickým zvyklostem!

Na tomto místě je rovněž nutné poznamenat, že užití pojmu „náves“ není pro anglickou ves zcela přesné či vhodné. Lepší by asi bylo uvést centrum či střed vesnice, protože ty anglické jsou od českých vsí naprosto rozdílné, nepřipomínají je téměř v ničem, snad jen počtem obyvatel. Mnohem více působí dojmem jakýchsi miniaturních městeček.

Přestože od konce druhé světové války uplynulo již více než šedesát let, obyvatelé Wingrave na Čechy nezapomínají. Dávnou přítomnost významných hostů si připomínají například pořádáním fotbalových utkání s improvizovanou jedenáctkou české ambasády. Je snad jasné, že v těchto střetnutích nejde o to, kdo vyhraje. Vítězem je především přátelství s upřímnými a srdečnými lidmi, které můžeme najít v srdci Anglie.

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace