4 - 2009 Anglie 2

Sport po anglicku

Angličané rádi zmiňují fakt, že vymysleli celou řadu sportů – mezi jinými fotbal, tenis, kriket, ragby, kroket i pólo na koních. Protože to však zní jako vychloubání, rychle dodávají, že se tak stalo jen proto, že umějí tak dobře prohrávat….  To však není dnes tak docela pravda, jak dokazují nezvykle dobré výsledky z olympiády v Pekingu; Británie se umístila v pořadí národů na čtvrtém místě, hned za sportovními giganty Čínou, USA a Ruskem. Zdá se, že se vyplatila investice do sportovních akademií (financovaných ze státní loterie). V tradičním pojetí byl sport považován za soukromý koníček jednotlivců a myšlenka, že by měl být státně dotován, připadala lidem absurdní. Rovněž se v určitých kruzích (v rámci tzv. politické korektnosti) soudilo, že soutěživé sporty jsou pro mladé lidi nevhodné, vedou prý k pěstování sklonu k agresivnímu chování a individualismu...

.

 

Původně byl sport výsadou šlechty a bohatších lidí, teprve ve 20. století se například fotbal rozšířil do všech vrstev společnosti. Dnešní fotbaloví fanoušci se však spokojí s pasivním pojetím sportu jako podívané, aktivní provozování hry patří spíše mladší generaci. Děti ale moc možností nemají – školní hřiště se někdy prodají na výstavbu domů, aby se získaly prostředky na provoz školy, a fotbalové kluby se zajímají pouze o skutečně talentované hráče. Obecně zde existuje tendence k profesionalismu ve všech druzích sportu, podobně jako v jiných zemích. Oxfordský slovník sice uvádí definici sportu jako „zábavu“, „rozptýlení“ či „vzrušující legraci“ – není ale zcela jasné, zda toto pojetí platí ještě dnes...

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2009
Další informace o Anglii naleznet zde: www.sopka.cz

Obsah košíku

košík je prázdný
Dolní navigace